Adresa nutriční poradny: Smetanovy sady 332/6, Plzeň                  tel: 721 634 113

Příběhy z nutriční poradny: „Moje dítě nejí sladkosti a i tak se zakulacuje…“

CereáliePříběhy z nutriční poradny: 
„Moje dítě nejí sladkosti a i tak se zakulacuje…“

Stravování dětí je velká kapitola, kterou se zabývá mnoho rodičů. V dnešním článku bych se proto chtěla věnovat jedné oblasti dětské stravy a tou je příjem cukru z potravin. Mnoho maminek, tatínků i babiček si totiž myslí, že když dají dítěti jednu sladkost denně, tak je to úplně v pořádku. Například jedna sušenka, malá čokoláda či zákuseček denně prý nevadí, děti to přeci vyběhají. No a teď Vám ale dám vhled do toho, jak to s tím cukrem a sladkostmi ve skutečnosti je a jestli opravdu jedna sladkost denně vadí nebo nevadí.

Dle výživových doporučení by měly mladší děti sníst denně do 40g cukru, starším by pak klidně stačilo v průměru 50g cukru, obdobné množství 50g by postačilo i dospělým (s nižší či střední fyzickou aktivitou). Jedná se o cukr „jednoduchý“, tedy glukózu, fruktózu (ovocný cukr), laktózu (mléčný cukr) nebo sem můžeme zařadit i sacharózu (což je cukr řepný nebo třtinový). Na obalech potravin ho najdete v informacích o výživových hodnotách výrobku pod pojmeme „z toho cukry“, kde můžete obsah cukru kontrolovat. Cukr ale obsahují i některé potraviny přirozeně – například ovoce, sladší druhy zeleniny či neslazené jogurty, tvarohy, zakysaná mléka, mléko…

Častým jevem v ospravedlňování sladkostí pak může být situace, kdy například babička přinese vnoučkovi sušenku, kde je 15g cukrů („z toho cukry“) a tak si řekne, že do 40g za den je s tímto množstvím ještě ve velké rezervě. Jenže když se k této sušence připočte cukr i z dalším potravin, pak zjistíme, že děti často přesahují doporučené množství nejen dvojnásobně nebo trojnásobně, ale i čtyřnásobně!

A o tomto tématu je i další díl „Příběhů z nutriční poradny“. Vypráví příběh maminky Aleny, která řešila nadváhu svého sedmiletého syna, kdy se domnívala, že mu nabízí zdravé potraviny a jídla. Její syn Kristián ale i tak postupně přibýval na tělesné tukové hmotě a celkové tělesné hmotnosti. Kde byl tedy zakopaný pes?


Maminka Alena zavítala do mojí nutriční poradny s tím, že její sedmiletý syn Kristián se neustále postupně zakulacuje a dle paní doktorky by měl zhubnout, protože se podle jejího závěru pohyboval již v pásmu nadváhy. Proto jsme s paní Alenou probraly dosavadní jídelníček, denní režim a pohybové aktivity Kristiána. Paní Alena nevěděla, v čem může být chyba, protože byla přesvědčená, že dává Kristiánovi dobrá jídla a absolutně mu nedopřávala vůbec žádné sladkosti. Z našeho setkání pak vyplynulo mnoho zajímavých postřehů.

  • Kristián měl v první řadě robustnější postavu, dle mého byl jeho somatotyp (postava těla) přirozeně spíše inklinující ke snadnému nabírání tuku (jednoduše řečeno: pro zachování normální váhy se bude i do budoucna pravděpodobně muset snažit o trochu víc, než jeho vrstevníci. Tedy víc se hýbat a víc se držet v jídle).
  • Kristián neměl výraznější pohybovou aktivitu. Jelikož přes den proseděl ve škole, odpoledne nenavštěvoval žádný pohybový či sportovní kroužek či klub a ani jeho rodina nebyla pohybově či sportovně zaměřená, ve výsledku byla v součtu jeho pohybová aktivita velmi mizivá. V řešení dětské nadváhy je pohyb ale opatření číslo jedna! Než aby rodiče přistupovali k nějakým velice radikálním omezením v jídelníčku, je zásadnější začít zařazením pohybové aktivity, ideálně denně či několikrát v týdnu. Měla by být ale zachována jedna důležitá podmínka – dítě musí daná aktivita bavit natolik, aby ji chtělo dělat samo, ne z donucení.
  • A za třetí jsem doporučila Kristiánově mamince i úpravy v jídelníčku. I přesto, že mu nepodávala sladkosti, ale dle jejích slov mu dávala „samé zdravé dětské potraviny“, tak právě v tomto byl zásadní problém. Nevěřte výrobcům vše, co si na potraviny napíšou! Přehlížejte slova na obalech potravin jako je přízvisko „dětský“ „pro děti“ „cereální“ „cereálie“ a vše co nese názvy a výroky lákající nejen děti, ale i rodiče, prarodiče atp.

Vezmeme-li tedy v potaz to, že na to, že Kristián neměl denně výraznou pohybovou aktivitu, pak by mu opravdu mělo vystačit 40g cukru denně. Velmi zjednodušeně řečeno – pokud totiž přijímáme cukr v nadbytku a tělo si ho nezužitkuje, nespotřebovaný cukr se umí v těle přeměnit na tuk a ten se pak dokáže uložit do tělesných zásob. A to byl pravděpodobně i případ Kristiána.

Podívejte se na příklad jeho denního jídelníčku a množství cukru (uvedeného v závorkách) v součtu:
Snídaně: 200ml kakaa (19g), 40g cereálních čokoládových kuliček (10g)
Svačina: ovocná přesnídávka 190g (29g), středně velký banán (17g)
Oběd: 100g vařených těstovin (1g), plátek hovězího masa, rajská omáčka (6g)
Odpolední svačina: Tvarohový Bobík vanilkový 125g (20g), 10ks piškotů (8g), 20g borůvek (2g)
Večeře: plátek chleba, máslo, plátek šunky, sýru a rajčátka (2g)
Celkem: 114g cukrů

Toto množství cukrů je téměř trojnásobné, než by Kristián teoreticky potřeboval. Jiné dítě by si možná i s tímto množstvím poradilo, ale při jeho konstitučním typu postavy v kombinaci s neaktivitou, si tělo s touto náloží neumělo poradit a zužitkovat ji. Protože se obdobný jídelníček opakoval každý den, každý den byl pak Kristián v cukrovém nadbytku, a tak si tělo cukry měnilo na tuky a ukládalo do zásob, což se s úpravou jídelníčku a přidáním pohybu ukázalo jako funkční řešení Kristiánovy nadváhy.

A jak by mohla vypadat úprava stávajícího Kristiánova jídelníčku, aby se cukry dostaly na doporučené množství?
Snídaně: Obilná kaše s ovocem = 40g obilných vloček + 200ml mléka (10g), 100g jahod (4g), lžička nasekaných ořechů
Svačina: 1/2ks žitného rohlíku, 5g másla, vajíčko vařené natvrdo, salátová okurka (1g)
Oběd: 100g vařených těstovin (1g), plátek masa nebo ryby na oleji/másle/ghí s masovou šťávou, miska zeleninového salátu
Svačina odpolední: 150g bílého jogurtu (7g) s rozmačkaným banánem (17g)
Večeře: plátek kváskového chleba, 100% mandlové „máslo“ plátek šunky, sýru a rajčátka (2g)
Celkem: 42g cukrů


Uvědomění na závěr: Jak je vidět na příběhu a počtech, tak my jako spotřebitelé a konzumenti často vysoce průmyslové stravy ani nevíme, kolik do sebe a svých dětí dostaneme denně cukru (a to se bavíme jen o cukru a ne dalších komponentech výrobků). Nejde o to cukr absolutně nepřijímat. Ale jde o to, vybírat jeho vhodné zdroje, kterým je ovoce, sladší druhy zeleniny (brambory, mrkev, červená řepa…), neslazené mléčné výrobky (bílé jogurty, zakysaná mléka, neslazený tvaroh)… Pokud ale dětem dáváte kupované přesnídávky, piškoty, sladké jogurty a kde co všechno, pak alespoň dbejte na jejich dostatečné pohybové aktivity, aby měly možnost cukr z průmyslově zpracované stravy zužitkovat.

PS: a to jsem Vám ani nenastínila obsah cukru ve sladkých nápojích a sladkostech…! Tak jen ve zkratce: půl litru coly = 53g cukrů; 200ml 100% džusu = 20g cukrů; půl litr sladké minerálky = 20g cukrů, ½ks (50g) tabulky mléčné čokolády = 27g cukrů, „snikrska“ = 24g cukrů, porce piškotového dortu s krémem =  30g cukrů atd… I vy doma si tak můžete propočítat, kolik cukru vy nebo vaše děti děnně snědí…

Sladké dny i bez přemíry cukru přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti

Jídelníčky na míru, online jídelníčky
a redukční kurzy ZDE

Nutriční terapeutka, která miluje svou práci spočívající v pomoci lidem vypadat a cítit se lépe, což se také daří :-) - pomocí individuálních jídelníčků na míru, online jídelníčků pro lidi vzdálené, redukčních kurzů a celkového poradenství v životním stylu (pohyb, psychologická stránka,...). Také s radostí píše články a přednáší a vyučuje na témata z oblasti stravování a zdraví.