Jeník M.: akceptoval jsem, že budu vždy „tlustý“, ale obrat u mě nastal, když jsem došel k váze 118kg

Po delší době bych vás v rubrice „Inspirativní rozhovory“ chtěla opět vtáhnout do nesmírně zajímavého příběhu šestadvacetiletého Jeníka, který mě požádal o pomoc s hubnutím v lednu 2025. Za rok a dva měsíce dosud zhubnul 17 kilogramů a zásadně se proměnil jeho vztah ke stravování.

Došel k tomu, že striktní diety jsou cestou k jojo efektu a dlouhodobou změnu může přinést především trvalá úprava stravy, pohybové aktivity, chuť se na cíli podílet a hluboká vnitřní motivace.

Jeníku, děkuji za radostnou ochotu s námi posdílet vaši hubnoucí cestu. Mohl byste nám tuto dosavadní cestu popsat?

Tak nějak vždy jsem byl o něco větší než moji vrstevníci a téměř celý život jsem měl nadváhu, až to později přešlo v obezitu. Od malička mi chutná jídlo. Už ve školce jsem si chodil několikrát přidávat a když se přede mě položilo cokoliv, co se dalo sníst, snědl jsem to.

Obrat pro mě nastal, když jsem ve svých zhruba dvaceti dvou letech došel k váze sto osmnáct kilogramů. Vždycky jsem akceptoval, že máme nadváhu a větší vzrůst v rodině, a že kvůli genetice prostě budu vždy „tlustý“. Nikdy předtím se mi nepodařilo správně a na dostatečnou dobu změnit životní styl tak, aby moje tělo nemuselo přebytečnou energii ukládat. Když jsem ale na váze uviděl to číslo 118kg (což je při mojí výšce 180 cm už celkem dost, nehledě na postavu), rozhodl jsem se s tím udělat něco razantního.

Dostala se ke mně v tu dobu z více různých zdrojů Keto dieta, a tak jsem si řekl, že to zkusím. Od ledna do června roku 2022 jsem zhubnul dvacet kilogramů a po dlouhé době jsem poznal, jaké to je nemít na sobě tolik přebytečné váhy. Bohužel ale pro mě bylo velké utrpení dietu držet, rozhodně to za to nestojí. Jakmile jsem s dietou skončil, vrátil jsem se zpět ke stylu stravování, co jsem měl předtím, a o půl roku později jsem měl zase okolo 115 kg.

Tak jsem další rok kolečko opakoval znovu. Do nutriční poradny k Vám jsem dorazil v lednu roku 2025 se 112kg. Zůstalo mi ale odhodlání se sebou něco dělat. Nechtěl jsem být obézní. Neměl jsem moc víru v to, že by mi cokoliv mohlo pomoct, ale říkal jsem si, že zkusím všechno, co bude k dispozici a jednou to vyjde.

A jaká konkrétní opatření v oblasti stravování, pohybu a jiných aspektů životního stylu jsou u Vás ta nejklíčovější? Co vnímáte, že nejvíce pomohlo/zabralo?

Nejvíce pomohla návštěva u Vás a váš neskutečně milý a entuziastický přístup. Ten mě skutečně nakazil a dodal víru v to, že je možné, abych skutečně zhubnul bez nějakého trápení se.

Z dlouhodobého hlediska mi nejvíc pomáhá mít mentora, který je v dané oblasti (v tomto případě hubnutí) zkušený, znalý a dokáže podpořit. Pravidelné návštěvy u Vás několikrát do roka, které mapují můj pokrok a upravují jídelníček, mě vždycky nakopnou k tomu se dál snažit.

Nejlepší na tom všem je, že si můžu připravovat jídlo, které mi chutná a je ho dostatek. Pravidelná, chutná a vyvážená strava je to, díky čemu hubnu, a ještě k tomu si to, jakožto milovník jídla, velice užívám.

To nejdůležitější, díky čemu se mi daří hubnout, je tedy vyvážená strava v tom správném množství a pohybové aktivity (u mě plavání, chůze všude, kde to jde + manuální práce a hra na bicí).

Používáte nějaké „berličky“, které vás drží na cestě?

Na denní bázi používám aplikaci Kalorické tabulky, kam si všechno poctivě zapisuji. Něco mi na těch kolečkách, které se postupně doplňují a zelenají, způsobuje velkou radost. Baví mě přemýšlet o tom, jak si každý den poskládám jídelníček, abych se vešel do celkového příjmu a měl pestře složenou stravu.

Na začátku jsem hodně používal vámi zpracovaný rámcový jídelníček na míru, ve kterém jsem hledal inspiraci pro to, z čeho si jídla skládat. Nyní už mám celkem zajetý režim, který lehce obměňuji, a když mám chuť na změnu, podívám se do jídelníčku, co bych tak mohl použít a zařadit do stravy.

A jak jsem zmínil dřív, důležité jsou pro mě pravidelné kontroly a konzultace u vás!

Co je pro vás Jeníku na této cestě nejtěžší?

Ze začátku pro mě bylo nejtěžší akceptovat to, že cesta potrvá dlouho. Měl jsem na sobě přebytečných dvacet až třicet kilo, jejichž zhubnutí zdravou cestou prostě za půl roku není možné. Jakmile jsem ale zjistil že se s vyváženou stravou cítím velice dobře a kila jdou svým tempem dolů, přestal jsem to řešit a řekl jsem si, že až to bude, tak to bude. Jediné, co pro to můžu udělat, je vydržet.

V průběhu hubnutí se mi občas stávalo, že váha stagnovala, nebo jsem se po nějaké době zvážil a měl jsem zase o tři kila víc. To byly momenty, kdy jsem zase začal pochybovat, že to dokážu. Pokaždé jsem se ale znovu zapřel a pokračoval a po nějakém čase jsem zase stoupl na váhu a byl jsem mile překvapený, že jsem se zase posunul o krok dál.

Je něco, co byste poradil lidem, kteří řeší obdobnou situaci, kdy potřebují zhubnout i několik desítek kilogramů?

Určitě bych doporučil moc se nefixovat na výsledný cíl. Ten je totiž u spoustu lidí daleko a cesta k němu je dlouhá. Přijde mi dobré se celým procesem moc nezatěžovat a nestresovat se. Dávejte si krátkodobé cíle. Ze začátku klidně jen během jednotlivých dnů. Já jsem začal tím, že jsem si každé ráno v hlavě stanovil, že dnes splním zodpovědně svoje nutriční cíle. A ono se to po nějakém čase posčítá (v případě hubnutí spíš odečítá :D).

Ze začátku bude možná potřeba jídelníček a svůj přístup trošku doladit, takže se určitě nevzdávejte, pokud kila nejdou dolů okamžitě. A když si později zkusíte stanovit nějaký cíl (například, že na konci měsíce budete mít o nějaká ta kila míň) a ten se nepovede, ale přesto zhubnete, tak se tím netrapte. Když budete zodpovědní, za další měsíc zhubnete znovu. A jestli to hubnutí potrvá rok, dva, nebo tři, je vlastně jedno, protože to za ta další desetiletí bez nadváhy rozhodně stojí!

A nebojte se říct si o pomoc! Ať už navštívíte profesionála, nebo vám bude pomáhat partner/ka či kamarád/ka. Rozhodně je důležité mít u takhle dlouhodobého projektu oporu a podporu.

Máte i nadále v oblasti stravování, zdraví či vývoje svojí postavy nějaké vize/přání?

Ještě bych rád zhubnul cca pět kilo (tedy ideálně pod 90kg). Pak si nejvíce přeji, aby mi vydržel pozitivní přístup a váhu jsem si dlouhodobě udržel. 

Co vás každodenně motivuje dělat opatření ve stravování a pohybu, abyste si váhu dlouhodobě udržel, popřípadě, aby šla ještě o něco dolů?

Těch věcí je víc.

Z obou stran mám prarodiče s cukrovkou a dalšími zdravotními komplikacemi, které souvisí s životosprávou a nadváhou. Zdraví je tedy hlavní důvod. Jednou jsem na dovolené ve Slovinsku potkal na hřebenech hor skupinku důchodkyň z Německa, kterým bylo odhadem určitě přes sedmdesát let a vesele si to štrádovaly na túře ve výšce dva tisíce metrů nad mořem. Byl bych moc rád, kdybych toho byl v jejich věku schopný také a mohl si života užívat naplno bez zdravotních omezení i ve stáří.

Můj největší koníček je hraní na bicí. Hraji převážně Deathmetal, což je rychlý žánr, kde je potřeba podávat poměrně vysoký fyzický výkon v rámci hraní na hudební nástroj, takže všechna přebytečná hmota, je jen závaží navíc, které člověka brzdí. Od doby, co jsem začal hubnout a dávat tělu živiny, které potřebuje, je pro mě hraní mnohem jednodušší a lépe se mi dosahuje nových cílů. A stejně jako u turistiky bych byl velmi rád, abych byl schopen hrát alespoň tak jako teď i za čtyřicet až padesát let.

Obecně se mi mnohem lépe a lehčeji žije. Bez zbytečných dvaceti kilogramů váhy navíc je pro mě jednodušší chodit, jsem ohebnější, vejdu se do užších prostor (což je pro práci zvukaře, kterou dělám, občas potřeba). Mám více energie, pohodlněji se mi sedí i leží. Zkrátka bych asi nenašel nic, co bylo v žití s nadváhou/obezitou lepší než zažívám teď.

A poslední důvod je, že jsem se sebou nebyl v mnoha směrech spokojený a nadváha byla jednou z věcí, která mi na sobě vadila a dlouhou dobu jsem se s ní nedokázal vypořádat. Teď když projdu občas kolem zrcadla, nebo potkám známé, s nimiž jsem se dlouho neviděl a oni mi pochválí vzhled, nebo mě dokonce na první pohled nepoznají, dodává mi to velký pocit sebedůvěry. A to je neskutečná odměna za práci, kterou jsem na sobě odvedl.

Jeníku, moc vám děkuji za vaše sdílení a mám obrovskou radost, že už si ve svém věku uvědomujete cenu zdraví a máte vizi, že i na stáří chcete být v kondici. 🙂 To je velkolepě motivační!

Přeji vám, ať dosáhnete nejen své vytoužené hmotnosti pod 90kg, ale především, ať vás stále baví pohyb a vhodnější forma stravování.

Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti