Příběhy z nutriční poradny: Když jsou pivo a klobása slova nejoblíbenější…

Většinu tuku si Richard „udržoval“ v oblasti břicha a určitě nemusím zmiňovat, že právě především kvůli příjmu alkoholu a tučné a nepravidelné stravě. Proto mě příjemně překvapilo zjištění, že Richard sleduje moje aktivity a rozhodl se, mě navštívit v mojí nutriční poradně. Jednoduše a na rovinu řečeno, Richarda ke mně přivedl jeho zvětšující se tukový polštář na břiše a také diagnóza: jaterní steatóza – tedy ztučnělá játra, kdy jednou z příčin může být to, že si játra nestíhají poradit s každodenním alkoholem a tučnou živočišnou stravou, a tak „tukovatí“. Podle mého, v jeho mladých pětatřiceti letech poměrně jasné znamení těla žádající si změnu. Tento stav je naštěstí zvratný, játra mají vysokou regenerační schopnost, ale je potřeba pro to něco udělat.

Jeho dosavadní životní styl vypadal tak, že ráno nesnídal, chodil až na obědy do firemní kantýny, kde si ze čtyř alternativ pokrmů vybíral především jídla české kuchyně (omáčky, knedlíky, smažené pokrmy, guláše…). Slovo svačina či zelenina byla pro něj slova cizí, naopak sušenky k odpolední kávě byly na denním pořádku. Večeře bývávaly obvykle studenou formou již doma po práci – většinou pečivo obložené pikantními a zrajícími sýry a uzeninami. No a plzeňská dvanáctka pak častou večerní společnicí…

… U mě v poradně jsme vše důkladně probrali, Richard mi bez obalu řekl, jak vypadá jeho zdravotní stav, stravovací návyky, nulová záměrná pohybová aktivita a díky proměření tělesného složení jsme si potvrdili to, že potřebuje zhubnout tuk v břiše, vyladit postavu pohybem a také změnit stravování, pitný režim a ozdravit játra. Když jsme se dostali na samotnou motivaci, co stojí za jeho rozhodnutím ke změně, Richard doslova řekl: „Baví mě žít a jsem ve věku, kdy jsem mladý a přesto již mé tělo začíná stávkovat. Chci se ohnout bez toho, aby mi překáželo břicho a celkově tu chci být dlouho a v dobré kondici, abych z toho života vytřískal maximum. Považuji se za inteligentního člověka a to, co zatím dělám pro své tělo, spíš značí o opaku.“

Případ Richarda mi dal do života mé nutriční praxe zjištění, že i ten nejvíce „laxní“ člověk může vůči svému zdraví udělat takové rozhodnutí a kroky, které naprosto změní jeho životní styl a život celkově. Richard začal postupně měnit svoje dosavadní zvyky v žití. Ráno neodešel do práce bez snídaně, kdy si oblíbil „prachobyčejný“ žitný chléb, ke kterému střídal vysokoprocentní šunky, středně tučné sýry, cottage sýr, vejce, tvarohové pomazánky a dokonce nikdy neopomenul ani přidat kousek zeleniny. Nebyl líný si začít dělat do práce ovocné smoothie s mléčným výrobkem, ořechy a vločkami různého typu a tento koktej rozdělil na dopolední a odpolední svačinu, namísto sušenek. Na obědy stále chodil do firemní kantýny, ale snažil se vybírat pokrm na bázi kombinace masa, vařené přílohy a zeleniny nebo zeleninového salátu.

Jelikož Richard věděl, že pokud už zařadí nějaký pohyb, tak už jen takový, který ho bude bavit, jinak u něj z podstaty své povahy nevydrží. Nevzal si malé sousto – začal totiž chodit na kickbox, což ho z počátku jako nesportovce stálo hodně bolesti i sil, ale postupně si tuto aktivitu zamilovat a chodí třikrát týdně. Pivo výrazně omezil a klobásy nechal v četnosti „příležitostně“.

Po měsících postupného sledování vývoje změn, jak v oblasti jídelníčku, tak i fyzických projevů, Richard zhubl svůj břišní tuk, zpevnil a osvalil postavu a dle pozdějšího lékařského vyšetření se mu vylepšil i nález na játrech. Co ale považuji za největší úspěch u Richarda? Že už se vídáme necelé dva roky a on tvrdí, že si ani již nedokáže představit, že by žil jinak. I díky jeho spokojenosti se sebou se střetl se svou současnou partnerkou, se kterou právě čekají i prvního potomka. 🙂 Až takové dopady jeho malé – velké změny přinesly.“