Příběhy z nutriční poradny:
Zkrocení vysokého krevního tlaku

Nejen rychle nastalé „korovinavirové období“ přineslo části populace zvýšení krevního tlaku – jak by ne, vždyť se celé republice často obrátil život o 180°, zůstali jsme povětšinou doma se svými rodinami, nemohli jsme dělat to, co bylo zvykem, chodíme s rouškami, najednou je ta tam naše úroveň živobytí, podnikání, cash flow…a to je pro mnoho lidí značný tlak nejen na srdečně-cévní systém, ale i na člověka celkově jako takového. Plošné dočasné zvýšení krevního tlaku by mě v tuto dobu tedy vůbec nepřekvapilo…

Pak jsou tu ale i lidé, a nebude jich málo, kterým bych chtěla věnovat tento článek. Jsou jimi osoby s dlouhodobě vysokým krevním tlakem (tzv. hypertenzí), v České republice se počítají hypertonici na miliony (dle některých zdrojů je v ČR kolem 2 milionů hypertoniků). Všeobecně platí, že pokud si při opakovaných měřeních zjistíte v klidu vyšší tlak než 140/90 mmHg, trpíte arteriální hypertenzí. Tuto diagnózu však vždy musí stanovit lékař. Velká nástraha při vysokém krevním tlaku spočívá v tom, že nebolí, proto lidé nejsou příliš motivováni k razantnějším změnám životního stylu, které doplňují léčbu tabletkami, a které by vedly k jeho stabilizaci. Dlouhodobý vysoký krevní tlak je ovšem rizikovým faktorem pro možné poškození srdce a cév potencionálně vedoucí k cévní mozkové příhodě, infarktu myokardu či srdečního a ledvinného selhání (atd).

A protože mě velmi okouzluje krom výživy i obor psychosomatiky (tedy jak se dá naše nemoc přeložit na to, co a jak žijeme), pak psychosomatický výklad nemocí také poukazuje na to, že vysoký krevní tlak se nám vyskytuje tehdy, kdy vyvíjíme tlak sami na sebe, kdy často chceme působit na ostatní lidi, chceme jim vyhovět, a tak na sebe vyvíjíme tlak, kdy je to ale často v rozporu s tím, co chceme my sami. Je to jakási pomyslná nesvoboda, uvěznění, neventilování emocí a tendence k tomu, mít vše pod kontrolou. Možná také naše zatvrzelost názorů a postojů či trápení se minulostí, starými křivdami a neodpuštěním sobě či druhým.

Další z „Příběhů z nutriční poradny“ je tematicky o panu Adamovi, který žil s vysokým krevním tlakem již pár let. Krom hypertenze měl ale také kladný vztah k pivu a za život se dojedl k významné obezitě. Jak to všechno spolu souvisí? A jak dopadlo Adamovo předsevzetí zatočit nejen s hypertenzí, ale i obezitou? To se dočtete v následujících řádcích…

Uvědomění na závěr: Co si budeme povídat – léty vybudovaná obezita a dlouhodobý vysoký krevní tlak pravděpodobně nebude lusknutím prstu za pár měsíců fuč a samozřejmostí je totální překopání životního stylu – od kouření, inaktivity a špatných stravovacích zvyklostí včetně nadměrné konzumace alkoholu. Taková změna k lepšímu si vyžaduje vystoupení z komfortní zóny a měsíce postupných změn vedoucích k pozvolnému úbytku hmotnosti. Odměnou za to je šance, že při úbytku hmotnosti již o 10% své původní hmotnosti, je pravděpodobné, že se krevní tlak začne také trvale snižovat a normalizovat.

Proto Vám na závěr připojuji i šestero opatření,
které můžete na cestě za snižováním krevního tlaku podniknout:

1.) Udržujte si doporučovaný obvod v pase – u mužů do 94 cm a u žen do 80 cm. Proč? Protože tuk v oblasti břicha prokazatelně zvyšuje nároky na krevní oběh a tím pádem může zvyšovat krevní tlak.

2.) Stravujte se podle následujících zásad:

• omezte potraviny a jídla plné živočišného tuku (másla, sádla, tučného masa, uzenin, tučných sýrů, smetany, dortů, omáček…) a také snižte solení a konzumaci průmyslově vyrobených potravin s vysokým obsahem soli (uzeniny, konzervované výrobky, chipsy, solené tyčinky, fast-foodové pokrmy, polotovary, instantní pokrmy, tavené sýry…) a pití minerálek s obsahem sodíku vyšším než 150mg/l. Proč? Protože sodík obsažený v soli při svém nadbytku může zvyšovat krevní tlak a vysoce tučné potraviny a jídla mohou přispívat k dojedení se až do obezity.
• Zvyšte příjem ovoce a zeleniny Proč? Protože ovoce a zelenina obsahuje draslík, který má opačné účinky, než výše zmiňovaný sodík. (Poznámka: vyšší příjem draslíku však nemusí platit při stavech selhávání ledvin – tady se držte doporučení lékaře).
• Myslete i na příjem vápníku, který je obsažený například v mléku, mléčných výrobcích, máku či tvrdé pitné vodě. Proč? Vápník může krevní tlak naopak snižovat.
• Zařaďte do svého jídelníčku mořské ryby, neslená a nepražená semínka, ořechy, avokádo a kvalitní oleje. Proč? Protože tyto zdroje příznivě ovlivňují zdraví srdce a cév.
• Omezte konzumaci kávy (obzvláště turecké) na maximálně 0-2 šálky denně.

3.) Nekuřte nebo kouřit přestaňte. Proč? Protože cigaretový kouř jednak krevní tlak zvyšuje a jednak narušuje výstelku cév, kdy se do takto narušené stěny cévy snadněji ukládá například cholesterol obsažený v cirkulující krvi.

4.) Regulujte příjem alkoholu na minimum. Při svém maximu pak na 0,5 litru piva, 2 dcl vína nebo 5 cl lihoviny maximálně 2x týdně a vyhýbejte se zvýšené nárazové konzumaci alkoholických nápojů.

5.) Vyhýbejte se stresu a naučte se odpočívat. Proč? Protože stres zvyšuje tlak krve za účelem nabuzení celého organismu v rámci obranné reakce vůči stresu. Stejně tak se „ponořte do sebe“ a zeptejte se sami sebe, kdo nebo co na Vás klade takový tlak, který Vám způsobuje vnitřní tlak na sebe samého…

6.) Pravidelně se hýbejte (alespoň 4x týdně po hodince, ideálně denně). Vyberte si pohyb, při kterém
se zadýcháte, ale zároveň budete moci mluvit alespoň v holých větách. Taková intenzita fyzické aktivity posiluje srdečně-cévní systém a zvyšuje kondici. Stejně tak by Vás měl daný pohyb bavit, abyste u takové aktivity vydrželi dlouhodobě. 😉

Jídelníčky na míru, online jídelníčky
a redukční kurzy ZDE

Krásné dny přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti