Co se málo ví o třešních a višních? Zkuste recept na třešňové čatní

červen 2016:

Tak už je tomu rok, co jsem začala psát články o potravinách a vybavuji si, že mým úplně prvním článkem bylo „povídání“ o jahodách. A tak se po roce vrátím k červenému ovoci, které je taktéž v měsíci červnu více než aktuální… V měsíci červnu tedy o třešních a višních! Ještě nedávno, na prvního máje, jsme se pod rozkvetlou třešní líbali a teď již můžeme okusit její plody. 🙂

Tak nejprve k tomu, kdy se toto ovoce v Čechách vzalo. V naší vlasti se třešně pěstují již od 12. století a višně jsou tady doma o přibližně dvě století později – ve století 14., kdy vznikaly již první sady. Od pradávna se třešně a višně používaly v léčitelství a to hlavně kvůli jejich vlastnostem odvádět toxiny z těla. Tyto plody mají lehce odvodňující (= diuretický) účinek a připisuje se jim i čistící účinek na ledviny. Já je doporučuji vedle švestkového kompotu i jako přirozený „lék“ na zácpu a nepravidelné vyprazdňování. Na třešně a višně by měli také vzpomenout lidé trpící na nemoc dnu, což je nemoc, kdy v organismu dochází k zadržování kyseliny močové, která při nahromadění způsobuje její krystalizaci v oblasti kloubů, což pak velmi bolí. Čtvrt kila snězených třešní denně by mělo napomoci snižování hladiny kyseliny močové v těle.

Z výživově hodnotných látek obsahují třešně a višně především vitamín C, přírodní látky bioflavonoidy a antokyany, které mají prokázaný protirakovinný účinek a také vysoké množství draslíku, který je důležitý pro činnost srdce (ovšem pozor na jeho příjem u chronického selhávání ledvin – poraďte se o konzumaci tohoto ovoce s lékařem či nutričním terapeutem).

Třešně a višně mají na druhou stranu dvě malé nevýhody – nemělo by se na ně bezprostředně po snězení pít velké množství tekutin, neboť rychle kvasí a mohly by způsobit průjmy a bolesti břicha. Druhou nevýhodou je častá návštěva červíků, které jsou zdravotně nezávadné, ale pokud vyloženě netoužíte po obsahu masa v těchto plodech, tak je ponořte na chvíli do vody a červi z nich sami vyplavou. 😉

A víte, co jsou lyofilizované třešně a višně?
Lyofilizace (neboli vakuové vymrazování) je technologická metoda, kdy se čerstvé třešně (či jiné ovoce – často také například banány, jahody, maliny a další) nejprve šokově zmrazí a poté se za nižšího tlaku ovoce vysušuje. Takto lyofilizované ovoce si zanechá svůj tvar a vesměs i barvu, ale především i některé vitamíny, minerální látky, ochranné přírodní látky a vlákninu (oproti klasickému sušenému ovoci). Takto upravené třešně a višně si tedy můžete dopřát i během roku, kdy není sezóna pro tyto druhy ovoce. Dá se koupit samostatně, ale pravděpodobně jste ho měli možnost okusit v kvalitnějších druzích müsli směsí.

A i přesto, že nám třešně a višně tak chutnají kvůli své sladké chuti, jsou poměrně dietní potravinou, 100g obsahuje jen průměrně 250kJ/60kcal, ale vždy pozor na množství! Na to sníst jich kilo, to zase není. 🙂

A nakonec dobrota z třešní, která je opravdu vynikající! Přináším Vám recept na čerstvé třešňové chutney (= čatní), což je hustá studená omáčka ze surovin, které máme všichni doma a která se Vám bude hodit k letní přípravě libového masa.

Čerstvé třešňové chutney (čatní)

• 500g čerstvých třešní
• 50g medu
• 25g rozinek
• 2ks červené cibule
• 1 čerstvou chilli papričku
• ½ červené papriky nebo kapie
• jablečný ocet a citrónovou šťávu dle chuti
• sůl a mletou skořici na dochucení

Třešně omyjeme, vypeckujeme a smícháme s na kostky nakrájenou cibulí, paprikou, chilli papričkou, rozinkami a medem. Dochutíme jablečným octem, citrónovou šťávou, solí a skořicí. Celou směs přivedeme k varu a vaříme asi půl hodinky (nezapomínáme míchat). Čatní pak nadávkujeme do uzavíratelné sklenice a necháme vychladnout. Uchováváme v lednici a podáváme k masu – přibližně jednu polévkovou lžíci na porci.

Kdo chce mít pestřejší jídelníček dnešní,
obohatí ho o dvousetgramovou porci třešní!

Pěkný začátek léta přeje Martina Korejčková
nutriční terapeutka
www.martinakorejckova.cz