Stravování v těhotenství: doporučení vs. moje realita, III. trimestr

Ani v posledním článku seriálu o stravování v těhotenství – „doporučení versus realita“ nezačnu jinak, než od konce – prošla jsem si těhotenstvím, porodem a nyní jsou mému chlapečkovi 2 měsíce, kdy to byl nejkrásnější vánoční dáreček.  V současné době si začínám mateřskou opravdu moc užívat a zároveň jsem vděčná, že si mohu i každou středu „odskočit“ do mojí nutriční poradny, protože to je nejen moje radost, ale i potřeba stále zůstávat ve své profesi a být tu i nadále pro své stávající i nové klienty.

Třetí trimestr začíná 27. týdnem těhotenství a končí v rozmezí 38. – 42. týdnem porodem. Je pravdou, že v tomto trimestru se již u těhotných žen může vyskytovat větší zdravotní dyskomfort v podobě bolestí zad, tlaku na močový měchýř, otoků těla, nespavosti, únavy, zácpy, zhoršené funkce zažívání či pálení žáhy. Co se týče doporučení ve stravování ve 3. trimestru, tak zde se již doporučení rovnají zásadám racionálního stravování s apelací na vyšší příjem vitamínů, minerálů a stopových prvků. Ve stravě se dbá na kvalitní pitný režim (cca 40ml na kilogram tělesné hmotnosti nealkoholických a neslazených tekutin), dostatek železa (maso, luštěniny, zelenina, červené druhy bobulovitého ovoce), vápníku (mléčné výrobky, ořechy, semínka, mák), 750g ovoce a zeleniny denně, na omega 3 mastné kyseliny (mořské ryby, ořechy, semínka, avokádo, oleje) a také na omezení příjmu „rychlých cukrů“ – tedy sladkých nápojů a sladkostí, abychom miminka příliš nekrmily glukózou a nezpůsobilo to nadměrnou porodní hmotnost dítěte. Potřeba příjmu energie ve III. trimestru zůstává asi o 300kcal denně navíc, to je přibližně 1200kJ denně navíc oproti běžnému režimu.

Když tak poslouchám maminky v mém okolí, tak ve třetím trimestru je u nich nejčastější chuť právě na sladké, což se lehce projevilo i u mě. Ale díky stále vyváženému a pravidelnému jídelníčku jsem chutě vyřešila vždy několika kostičkami čokolády nebo jsem pekla fit dezerty, které byly slazeny čerstvým ovocem jako například fazolové brownies, perníkovou buchtou ze čtyř druhů mouk či snídaňový koláč z ovesných vloček (recepty na tyto fit dezerty můžete také sami využít po kliknutí na názvy dezertů). Stejně tak jsem si každý den udělala „stravovací rituál“ – po příchodu z práce domů, kdy jsem si udělala chvilku pro sebe a dopřála jsem si vrchovatou lžičku arašídového másla. Protože jsem měla na paměti, že je i důležitý zvýšený příjem vápníku, každý den jsem si dávala dva bílé jogurty a porci sýru (čedaru, madelandu, goudy…). Bohužel jsem trochu více i já musela sledovat, co mi dělá z jídla dobře a co ne, neboť jsem poprvé v životě ve svém třetím trimestru zažívala pocity pálení žáhy. Brzy jsem ale vysledovala, že mi nesedí tvaroh, kari, syrová cibule a celkově tučnější jídla, kterým se ale i tak vyhýbám.

Mojí zpětnou vazbou, že jsem se stále stravovala vhodně, mi byly dobré krevní výsledky, dostatek energie a také to, že jsem na konci 34. týdne těhotenství měla „navrch“ 7,5kg na celkové hmotnosti a to i přesto, že jsem se stravovala 6x denně (a svačiny jsem určitě neřešila jen ovocem nebo jogurtem, to by mně totiž nestačilo, všechna jídla byla vesměs komplexní, to znamená, že obsahovaly více  výživově důležitých látek – bílkoviny, tuky, sacharidy  a kus ovoce či zeleniny k tomu).

Nejhorší týdny pak ale nastaly úderem posledního měsíce těhotenství. Z nějakého důvodu (který se vysvětlil po porodu – hned se k tomu v následujících řádcích dostanu), jsem musela v devátém měsíci přestat chodit na moje milované dlouhé procházky, protože jsem s každým krokem cítila velký tlak na spodní břicho, přirovnala bych to, jako by mi měl Robinek každou chvíli vypadnout. 🙂 Také se hodně zhoršilo pálení žáhy, které mě trápilo především večer, a tak jsem k večeru musela volit už opravdu jen nenadýmavá, lehce stravitelná a nedráždivá jídla. Nejhorší asi bylo spaní, to břicho už bylo úplně všude. Noci byly opravdu bolestivé, především na bolesti zad, kdy jsem mohla spát v podstatě jen na zádech (i když se to moc nedoporučuje, ale co, mému tělu tato poloha vyhovovala nejvíce)! Avšak krom těchto třech zásadních obtíží jsem se přes den cítila stále plná energie a jinými zdravotními problémy jsem netrpěla. Dokonce i do své nutriční poradny jsem chodila až do 37. týdne. Jelikož jsem porodila až ve 41. týdnu, tak jsem měla i měsíc volna pro sebe, kdy jsem odpočívala, připravovala se na Vánoce, na příchod Robina a také pekla odlehčenější formu vánočního cukroví (recepty zde). Za celou dobu těhotenství jsem přibrala krásných 9kg a měsíc po porodu pak díky tomu byla zase na své původní hmotnosti, avšak s jasným úbytkem svalové hmoty. 🙁 Téma poporodního hubnutí si však nemohu nechat ujít jako další článek, protože i v tomto ohledu je nesmírně zajímavé projít si i v této otázce vlastní zkušeností, a proto bych Vám chtěla dát v dalším článku, který navazuje na téma výživy v těhotenství, i pár tipů na to, jak zdravě hubnout po porodu (po „císaři“) a v období laktace (kojení).

A jak to celé dopadlo? Nakonec se Robinek narodil 17. prosince sekcí („císařským řezem“) po neúspěšném vyvolávání porodu. A ještě že tak! Zde se totiž vyjasnilo hned několik záhad – proč mě tolik pálila žáha, proč mě tak v noci ke konci těhotenství bolela záda, proč jsem v 9. měsíci s každým krokem cítila tlak na spodní břicho a také proč Robinek věděl, že se mu přirozenou cestou prostě nechce. Při mé výšce 153cm a váze 56kg ve 41. týdnu těhotenství mělo moje malé – velké miminko porodní hmotnost 3,6kg! Takže nechci ani vědět, jaké by bylo rodit při mé tělesné konstituci takového obříka. 🙂

Celé těhotenství bylo z pohledu stravování, zachovávání se v kondici spolu s udržováním optimálního přírůstku těhotenské hmotnosti velkou zkušeností, která mi dala pochopení hlavně toho, že někdy je opravdu těžké stravovat se vhodně, pokud je Vám prostě zle, cloumají s Vámi hormony a máte chutě na neuvěřitelné věci. Na druhou stranu – nemyslím si, že je nutné si v těhotenství dopřávat až tak, že kvůli tomu některé ženy přiberou i 20-30kg. To je pro tělo obrovská zátěž a pak se to blbě hubne. Troufnu si říci, že doporučení v těhotenství na výživu jdou praktikovat, pokud je ženě dobře a má na dané potraviny chuť. Je moc fajn umět poslouchat svoje tělo a rozeznávat signály – tedy například, mám-li v těhotenství chuť na sladké, je to opravdu touha po rychlém cukru nebo jsem jen přes den málo jedla a moje tělo najednou prahne okamžitě po nějaké rychlé energii? To už je na zhodnocení u každé ženy individuálně, s čím budu i nadále velmi ráda těhotným, kojícím a po porodu hubnoucím ženám pomáhat, kdy moje rady budou okořeněné vlastními zkušenostmi. 😉

Jídelníčky na míru a redukční kurzy ZDE

Krásné dny přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti