Moje (po)malé kroky k plnění si velkého pracovního snu

Moje (po)malé kroky k plnění si velkého pracovního snu

Poměrně nedávno jsem zveřejnila článek o sobě – o tom, jak jsem na tom s jídlem a životním stylem já jako nutriční terapeutka, když sama radím lidem se stravováním a jídelníčky…Článek si můžete připomenout na tomto odkazu… I z něj je patrné, jakou radost mám z toho, co dělám a taktéž z toho, že mohu jít lidem příkladem a být tak jejich průvodcem na cestě za tím, aby se cítili se a vypadali dobře.

Jak ovšem dlouhá byla dosud tato cesta (na to, že jsem ještě docela mladá 🙂 ), to si dovede představit málokdo. Léta sbírání informací, trpělivosti, zdolávání překážek…Vypadá to, že jsem jedna z těch, které si jdou za svými sny i skrz nesnadnou cestu. A jak to obyčejně bývá, vše, co za něco stojí, také trochu „bolí a není zadarmo“.

Kde jsou počátky toho mého příběhu? V patnácti letech jsem nastoupila na střední hotelovou školu, ale popravdě zaměření studia mi bylo v té chvíli velmi cizí. Učit se vařit a přijímání techniky obsluhování v restauracích mi tehdy moc neříkalo. Přelom nastal ale ve druhém ročníku, kdy jsme měli ve škole předmět „Nauka o výživě“, kdy jsem se přistihla, že mě tento předmět baví více než všechny ostatní…

Ve stejném roce, když mi bylo 17 let, se u mě začaly projevovat dlouhodobé vleklé potíže se zažíváním. Po měsících trápení jsem se dostala do rukou lékaře – specialistovi, který byl podle mě velmi osvícený a doporučil mi krom léků i změnu stravování a zařadit pravidelný pohyb. A světe div se, problémy mě opustily, ale nový životní styl rozhodně ne. Přeci, když něco funguje, tak proč od toho utíkat?? Od té doby jsem si ráda četla knihy a časopisy o výživě a stravování a začala jsem zjišťovat, že tohle je přece ta práce, kterou bych chtěla jednou vykonávat – radit lidem s tím, jak se mají stravovat, aby jim bylo dobře. Paradoxně jsem tedy musela poznat něco pro mě v té době špatného – zdolat vlelké zdravotní problémy, abych se dobrala ke krásnému poznání toho, co mě baví.

Když jsem si podávala ve čtvrťáku přihlášku na vysokou školu, tak výběr dalšího studia jsem přizpůsobila svému snu. Po maturitě jsem nastoupila na pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, kde jsem začala studovat obor „Výchova ke zdraví“. Po absolvování bakalářského studia jsem získala pěkný rozhled o všech aspektech životního stylu a také pedagogické základy. Ale popravdě – necítila jsem, že to je to, co bych měla studovat i nadále na studiu magisterském. Místo toho jsem zvolila studium na Vyšší odborné škole zdravotnické v Plzni obor Diplomovaný nutriční terapeut. Během třech dalších let tohoto studia jsem si konečně mohla říkat – ano studuji to, co mě opravdu baví a co jednou budu dělat, protože i během studia jsem si už vyzkoušela pracovat přímo v oboru.

Jaká byla ale další rána na cestě za vysněným povoláním? Bylo to po dokončení zdrávky, kdy jsem se plná nadšení, chuti a informací nechala zaměstnat jako nutriční terapeutka a odborná asistentka v soukromé ordinaci, ale pro mě za velmi nízký plat, který mi stačil tak na pokrytí nákladů. Nadšení z toho, že můžu pracovat ve vysněné práci, vystřídaly pocity zklamání a deziluze z toho, že člověk studuje šest let na to, aby nakonec živořil. Dnes ovšem této situaci nesmírně děkuji, protože právě tahle nespokojenost mě postavila před rozhodnutí: smířit se nebo udělat změnu?

Sen je ale sen, a tak jsem se nesmířila, ze zaměstnání odešla a rozhodla se jít vlastní cestou na vlastní zodpovědnost. A všechny dočasné kroky se ukázaly, že měly a mají svůj smysl. Například hotelová škola mě ve své době moc nebavila, ale nyní díky ní umím vařit, normovat pokrmy, orientovat se ve větším stravovacím provozu a radit klientům s přípravou jídel. Studium na „pajdě“ mi zase v dnešní době umožňuje díky pedagogickému základu vyučovat studenty nutriční terapeuty praktické předměty na zdrávce, na které jsem sama studovala, což mě také moc baví. Studium na zdrávce mě zase obohatilo o praxi v nemocnici a o zkušenosti, jak pracovat s lidmi, kteří mají dietní opatření, různé nemoci nebo jak se mají stravovat po operacích či onkologické léčbě. Zaměstnání v soukromé ordinaci mi zase dalo pevné základy do praxe, práci a komunikaci s klienty, tvoření jídelníčků, a protože jsme chodili i na besedy do škol, tak i práci s dětmi, kterou dnes ve svých aktivitách a poradenské činnosti také využívám. Neustálé vzdělávání se, komunikace a kontakt s lidmi mi dává sebejistotu na to, abych mohla například profesně vystupovat v televizních pořadech či radit finalistkách České Miss 2017.

Ale co především – mám svou vlastní nutriční poradnu, což považuji za srdeční záležitost a věřím, že to, s jakou láskou toto povolání dělám, pociťují i moje klienti. Vždyť už se mi za tu dobu podařilo pomoct jim zhubnout stovky kilogramů, nabrat hromadu kilogramů svalové hmoty, zlepšit zažívání pomocí testů potravinových intolerancí, cítit se a vypadat lépe, vzdělávat je díky mým videím, 120 napsaných článků a prostřednictvím přednášek, seminářů, besed a jiných živých akcí.

Nic z toho by ale nemělo takový efekt, kdybych si neprožila to, co bylo potřeba zažít a nepotkala lidi, kteří mi na mé cestě nezištně pomáhají (děkuji Vám moje rodino, přátelé, kolegové, spolupracovníci, klienti, čtenáři, příznivci… doufám, že si to přečtete 😉 )!

A když se rozhlédnu kolem sebe, tak vidím, že mě tu ještě čeká hodně hodně práce… 🙂

Krásné dny Vám přeje Martina Korejčková
nutriční terapeutka
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí

Bezplatný online program:
Za 30 dní k lepšímu stravování