Příběhy z nutriční poradny: Jak regulovat chutě na sladké

Také se Vám začaly sbíhat sliny při pohledu na tématický obrázek muffinů k tomuto článku? 🙂 Dnešním článkem se určitě trefím do vkusu mnoha lidí, kteří milují sladké, ale přáli by si mít pojídání sladkostí trochu více na uzdě, ať už vzhledem ke svému zdraví, tak i vzhledem ke své postavě a tělesné hmotnosti. Pokud poukážu na jeden fakt z mé praxe, tak se lidé v rámci postoje ke sladkostem a sladké chuti dají rozdělit na tři skupinky:

• ti, u nichž vyhledávání sladké chuti dominuje, tedy ti, co sladké jednoduše mají rádi nebo milují a potřebují ho.
• Pak je tu neutrální skupinka, neboli lidé, kteří mají sladké rádi, ale nepotřebují ho, nevyžadují a ani na něm nejsou závislí nebo si ho dopřejí jen občas či s mírou.
• A poslední skupinka je ta, co naopak vyhledává slanou chuť – maso, uzeniny, pečivo, krekry… a sladké nepotřebuje (nebo ho konzumuje velmi okrajově).

Další „Příběh z nutriční poradny“ je na téma „chutě na sladké“ a vypráví o situaci paní Kláry, která si přála usměrnit její chutě na sladkosti. Protože její opakované pokusy o zbavení se chuti na sladké nevyšly, tak se rozhodla vyhledat mou pomoc…

…Paní Kláru velmi trápilo, že se jí léta nedaří korigovat chutě na sladké, kterých se přála zbavit. Podle jejího názoru kvůli sladkému dospěla až k nastřádání cca 10kg nadbytečného tuku, protože jinak měla pocit, že jí střídmě. Jen to sladké… Denně dokázala sníst většinou minimálně dvě nějaké sladkosti – sladké pečivo, buchty, dort, tyčinku, sušenky, čokolády…

Pokud lehce odbočím od samotného případu paní Kláry, tak bych Vám chtěla dát vhled do toho, jaké jsou nejčastější důvody toho, proč lidé vyžadují a potřebují sladkosti, sladká jídla a sladké pití:

1.) Dominující sladká chuť
Někdo prostě přirozeně tíhne ke sladší chuti, ale těmto lidem obvykle stačí malá dávka sladkého během dne, popřípadě je uspokojí třeba i jen bílý jogurt s ovocem, sušené ovoce či dvě kostičky čokolády a mají „vybráno“.

2.) Závislost na cukru a sladkostech
Aneb i preference sladkého je určitý druh fixace – a často čím více ho v potravinách a nápojích jíme, tím více ho i vyžadujeme. Naše chuťově buňky si přivyknou na sladkou chuť, kterou pak neustále dokola vyžadují.

3.) Nedostatek sacharidů během dne
Určitým typům lidí způsobuje nedostatek sacharidů během dne větší chutě na sladké. U toho, kdo jí nedostatek příloh, ovoce, obilovin, luštěnin, kvalitního pečiva, vloček apod. během dne, tak jeho tělo může mít tendence si chybějící sacharidy – cukry vyžadovat. A často dá impuls: „potřebuju cukr“ a my nesáhneme po kousku kváskového žitného chleba či ovoci, kde se sacharidy (cukry) také vyskytují, ale spíš po sušence či zákusku.

4.) Nepravidelná strava
Nemyslím tím, že se musíme vyloženě upnout na určité hodiny, ve kterých jíst, ale myslím tím, že lidé, kteří mají chaotické rozházené stravování během dne, tak mohou mít výkyvy v hladině krevního cukru a při razantnějším poklesu hladiny krevního cukru si tělo cukry vyžaduje ve formě rychlých cukrů, tedy ve formě sladkostí, sladkých nápojů, sladkých jídel apod. Proto je vhodné jíst v podobnou dobu nebo alespoň včas sledovat signály těla v podobě přicházející formy mírného hladu, než se rozvine hlad velký.

5.) Jezení pokrmů a potravin s vysokým glykemickým indexem
Určité potraviny a jídla, často ty na bázi cukru a bílé mouky, mají negativní vliv na již zmiňovanou hladinu krevního cukru, kdy po těchto jídlech máme více chuť na sladká jídla a sladké potraviny. Což v praxi znamená to, že po bílém rohlíku s medem zanedlouho dostaneme rozhodně větší chuť například na čokoládu, než po žitném chlebu s rajčaty a mozzarellou.

6.) Uklidňování psychiky, emocí a nervů
Ano, sladké uklidňuje a zlepšuje náladu a pro mnoho lidí, obzvláště žen, jsou sladkosti „uklidňovači“ nervů a emocí, tak, jako je pro někoho pivíčko, panáček či cigareta.

To jsou tedy nejčastější důvody, proč jsou lidé fixování na sladké a možná bychom našli ještě další. Navíc obvykle je to ještě i kombinace více těchto důvodů najednou. Primárně se však nemusíme chtít sladké chuti zcela zbavit, neboť i sladká chuť je chuť pro člověka přirozená. Nicméně podchytit to, proč na sladkosti chutě máme, a poté se je snažit regulovat, tak to je určitě žádoucí cesta.

Zpět tedy k příběhu paní Kláry – i u té byla důvodem fixace na sladkosti kombinace zmíněných příčin. Jedla nepravidelně, záměrně vynechávala přílohy u jídel (aby nepřibírala, ale pak přibírala po těch sladkostech, kterými přílohy nahrazovala), snídala sladké pečivo (koblížek, šáteček či nějakou buchtu), což u ní po ránu akorát další chutě na sladké nastartovalo. V neposlední řadě pak náročné situace a stresy zklidňovala pomocí čokolády nebo minimálně čokoládovou tyčinkou.

Východiskem pak bylo zařadit zpět přílohy do jídelníčku, kdy si dávala cca hrst (celozrnné) přílohy či pečiva ke každému jídlu. Místo sladkého pečiva ke snídani začala jíst tvaroh s čerstvým ovocem a vločkami; a na vypjaté emoční stavy ji postačila hrstička kešu oříšků místo půl tabulky čokolády. Konečným efektem bylo i to, že čím méně sladkého jedla, tím menší chutě na něj měla…!

Uvědomění na závěr:

Je pravda, že sladká jídla jsou nám obvykle příjemná a lahodící a pokud je jíme umírněně, pak nám škodit nemusí. Na druhou stranu se může stát, že se nám situace vymyká a sladkého jíme až až. Jste-li na sladkém „závislí“, tak nejprve zjistěte, jaké jsou vaše důvody a motivy k tomu, že sladké jíte (viz výše) a poté se snažte jeden důvod po druhém podchytit a hledat cesty ke změně. A pokud sami nevíte, co je tím pravým důvodem (nebo pravými důvody), pak se jednoduše poraďte s „výživářem“, který Vám pomůže příčiny najít, nasměrovat Vás a v konzumaci sladkostí usměrnit pomocí vyladění vašeho jídelníčku.

Jídelníčky na míru, online jídelníčky a redukční kurzy ZDE

Hezké dny přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti