Že prý „Missky“ nejí? Nahlédnutí do zákulisí na soustředění finalistek v Tatrách

Jsou tomu přesně čtyři měsíce, kdy jsem byla jako jedna ze čtyř výživových poradkyň z celé České republiky projektu CEFF přizvána do soutěže České Miss 2017, abychom se jako celkově pětičlenný tým staraly o uchazečky o „korunku krásy“ od samotných začátků. Tuto nabídku jsem nesmírně ráda přijala. Během uplynulých čtyř měsíců byly naše činnosti různorodé – od účasti v porotě na castingách až po přípravu výukových materiálů pro holky v oblasti vhodného stravování a zdravého životního stylu. Všechny aktivity jsme završily třemi strávenými dny na soustředění finalistek v Tatranské Lomnici ve Vysokých Tatrách.

Nadšení, překvapení, odpočinek, výzvy, zážitky, zkušenosti,
úžasná setkání, nahlédnutí do zákulisí soutěže. 

Tak by se asi z mého pohledu stručně daly charakterizovat tři dny na soustředění „Missek“ v nejstarším, ale přepychovém hotelu ve Vysokých Tatrách – v hotelu Lomnice, kde se odehrávalo jádro celého dění soustředění. Protože jako nutriční specialistky víme, jak nevhodně může probíhat stravování a snaha o udržování hmotnosti mladých dam, které chtějí uspět v modelingu a soutěžích krásy, jely jsme tam s vizí naučit finálovou šestnáctku během 6 hodin, které jsme měly v rámci workshopů o stravování, k dispozici, udržovat si hmotnost zdravým způsobem a také jim vštípit to, že k hezké, pevné a štíhlé postavě se musí kvalitně a pravidelně projíst a prosportovat. Taktéž se naše snaha vyvíjela k cíli předejít u slečen poruchám příjmu potravy, protože poruchy jako je anorexie či bulimie hrozí v této branži více, než v jiných pracovních odvětvích.

Workshop o stravování byl rozdělen do všech třech dní naší účasti, takže žádná jednorázová nalejvárna informací. Každá z nás čtyř výživových poradkyň měla na starosti 4 finalistky, o které jsme se po celé tři dny staraly. V úterý večer probíhaly dvě hodiny převážně teoretických informací o vhodném způsobu výživy a pohybových aktivit, které jsme doplňovaly o zkušenosti a příběhy z praxe. Ve středu jsme měly již se slečnami individuální konzultace, kde jsme rozebíraly jejich vyplněný dotazník o stravování, jídelníček a dávaly jim rady již konkrétně. Ve čtvrtek, jsme každá se „svým týmem“ holek poobědvaly – pověděly jsme si, jak má vypadat vhodná obědová či večeřová porce jídla, kolik a co by měla obsahovat.  Tímto okamžikem jsme se s nimi rozloučily a slíbily jim, že jim zamáváme z hlediště na pódium při finálovém rozuzlení.

Vím, že o soutěži se píše v médiích nespočet pozitivních i negativních věcí, je pravda, že holky musí zdolat spoustu překážek za vysněným titulem, ale v životě tomu vlastně není jinak, člověk musí být nesmírně odolný, jde-li si za svým snem a často musí skousnout mnoho nelehkých okamžiků a vyřešit spoustu situací, aby nakonec zjistil, že to nejcennější, co na cestě sbírá, jsou právě ty zkušenosti, které udávají náš směr a formují naši osobnost. Znám to sama z vlastní pozice – moje pracovní úspěchy nejsou zadarmo, svou práci výživové specialitky a nutriční terapeutky miluji, obětuji jí hodně, neustále studuji nové poznatky, zdokonaluji se, aby mi pak mohly za odměnu chodit nabídky, příležitosti a báječní klienti, kteří mě vyhledají v rámci pomoci o zlepšení stravování či vytvoření jídelníčku na míru. Protože jak se říká: „cesta je ten cíl“…

Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz