Bezlepková strava jako trend a moderní prostředek na hubnutí??

Bezlepková dieta neboli bezlepková strava je typ stravování, kdy se z jídelníčku vyřazuje lepek + potraviny a výrobky, jehož je součástí. Lepek je bílkovina nacházející se v pšenici, špaldě, ječmenu, žitu, ovsu a výrobcích a pokrmech z nich vyrobených. Důvodů pro zavedení bezlepkové diety může být více, avšak pro její započetí by měl být přítomný především zdravotní důvod.

Tím nejčastějším je intolerance lepku či alergie na lepek. Prokázaná celoživotní nesnášenlivost lepku je známá pod názvem celiakie. Celiakie je onemocnění, kdy imunitní systém vytváří protilátky a tyto protilátky napadají buňky tenkého střeva. Nemoc je typická zánětlivým procesem probíhající na sliznici tenkého střeva (oproti alergii na lepek, kde neprobíhá tvorba protilátek a ani se neobjevuje střevní zánět). Při celiakii je intolerance lepku trvalá a celoživotní. Jedinou a účinnou léčbou celiakie je právě bezlepková strava.

Běžná strava nelimitována dietními opatřeními obsahuje přibližně 7 – 13g lepku za den, bezpečná dávka pro pacienty s celiakií je ale jen okolo 20 mg denně. Tuto informaci běžně ale na etiketě potravinového obalu nevyčteme. Není-li potravina označena jako „bezlepková“, musíme počítat, že potravina buďto lepek obsahuje nebo alespoň jeho stopy. Do českých obchodů jsou dodávány bezlepkové potraviny, které jsou označeny mezinárodním symbolem přeškrtnutého klasu.

Bezlepková strava
Základem bezlepkové diety je vyloučení lepku ze stravy, který je součástí pšenice včetně semoliny, kamutu a pšenice špaldy (gliadin), žita (secalin), ječmene (hordein) a ovsa (avenin).  Samozřejmostí je, vypustit z jídelníčku i ty potraviny, které jsou z těchto druhů obilovin vyrobeny – mouka, těstoviny, vločky, kroupy, krupička, pečivo, strouhanka, pivo, obilninové pálenky, sušenky, oplatky, buchty, moučníky, knedlíky, špaldová káva, robi maso, klaso, polévky a omáčky zahuštěné moukou, ovesná, krupicová kaše, müsli. Dále je třeba dávat pozor na možný skrytý lepek například v kečupech, pudinkách, dresinkách, směsích koření, zmrzlinách, uzeninách…

Mezi vhodné potraviny, které neobsahují lepek, řadíme rýži, kukuřici, polentu, proso a jáhly, pohanku, amarant, merlík chilský (= quinoa), tapioku, brambory, batáty, luštěniny, sóju, tofu, tempeh, ořechy a semena, kakaový prášek, ovoce, zeleninu, maso, bezlepkové uzeniny, pečivo označené jako bezlepkové, ryby, vejce, šmakouna, tuky, mléko a mléčné výrobky, med, rajský protlak, na zahušťování omáček a masových šťáv pak například hrašku či bramborový a kukuřičný škrob.

Některé bezlepkové potraviny mají ale dvě základní nevýhody: jejich pořizovací cena je často vyšší než jejich nebezlepková verze; a těsta z mouky, které lepek neobsahují, nejsou tak nadýchaná, více se rozpadají a hůře se s nimi pracuje. Důvod je prostý – právě lepek dělá těsto vláčné, soudržné a nadýchané.

Bezlepková strava jako trend a moderní prostředek na hubnutí?
Intolerance a alergie na lepek se může projevovat znatelnými příznaky jako jsou bolesti břicha, nadýmání, průjmy, hubnutí, celkové tělesné neprospívání a nespecifické vyrážky, avšak nejsou vůbec výjimkou i bezpříznakové formy intolerance a alergie. To znamená, že i takto postižený člověk nemusí na sobě téměř nic vypozorovat a i přesto různými formami nesnášenlivosti lepku může trpět. V dnešní době je naštěstí lepší dostupnost diagnostiky, ať už u praktického lékaře, gastroenterologa nebo i díky diagnostickým testům a analýzám. Každá metoda však může detekovat jiný druh nesnášenlivosti (intolerance vs. alergie). Při prokázání jakékoliv nesnášenlivosti lepku je bezlepková dieta alfou a omegou léčby.

V současnosti je však bezlepková strava profilována jako moderní boom a prostředek na hubnutí, kdy zavedení bezlepkové diety nemá opodstatněnou příčinu. Z mého pohledu by měl být pro absolutní vyřazení lepku zdravotní důvod (diagnostika celiakie, alergie či intolerance nebo alespoň subjektivní pocit ústupu nepříjemných pocitů a potíží v souvislosti s vyřazením či eliminací lepku). V ostatních případech považuji přísné vyřazení lepku za zbytečné, neboť tráví-li a reaguje-li naše tělo na potraviny obsahující lepek bezproblémově, není důvod pro jejich vyřazení z jídelníčku. Avšak…

…na druhou stranu jsem zastáncem snížení potravin obsahující lepek a běžného pečiva v našem jídelníčku a nahrazení části takovýchto potravin jinými ekvivalenty (pohankou, amarantem, tapiokou, prosem, kukuřicí, quinoou, luštěninami…), neboť potravin obsahující lepek, konkrétně pšeničných potravin, jíme vskutku v nadbytku. Jen se zamyslete nad tím, kolik sníte týdně pečiva, těstovin, knedlíků, pizzy, piva, moukou zahuštěných omáček, polévek a dalších pokrmů?

Osobně bezlepkovou dietu nedržím, neboť jsem si nechala vytvořit kompletní diagnostiku vhodného stravování na základě mých vrozených dispozic pomocí genové analýzy. Ale je pravdou, že jsem vyloučila ze stravy bílé pečivo, klasické těstoviny jsem ve většině případů nahradila těmi z jiných druhů obilovin (pohankovými, žitnými,…ovšem v Itálii si ráda dám i ty „normální“ :-)), palačinky připravuji z mouky špaldové, těsto na pizzu dělám z polenty, masové šťávy buďto zahustím trochou bramborového škrobu, hraškou nebo je nezahušťuji vůbec, protože je vyvařím na redukce atp.  Nehledě na to, že bezlepkové potraviny (pečivo, sušenky…) jsou často opravdu dražší a absolutně neznamená, že bezlepkový = vhodný pro redukční diety. Energetická hodnota bývá vesměs stejná jako u nebezlepkových variant, přičemž například bezlepkové pečivo a sušenky mohou obsahovat (stejně jako ty normální) nekvalitní komponenty (ztužený tuk, palmový tuk, kokosový tuk, glukózo-fruktózový sirup, konzervanty, stabilizátory a zahušťovadla – aby těsto bez lepku nějak drželo a vydrželo).

A co vy – jste si jisti, že každá potravina či živina je Vašim přítelem? A jaký styl stravování je nejlepší právě pro Vás? Využijte moderní možnosti diagnostiky individuálních genetických předpokladů správného stravování a budování kondice pomocí genové analýzy NutraFitness DNA testu a budete tak mít jasno, k čemu je Váš organismus a metabolismus geneticky „nastaven“ – k jakému stylu stravování a pohybu díky tomu inklinovat.

Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí