Proč nám často nevydrží novoroční předsevzetí??

Proč nám často nevydrží novoroční předsevzetí??

Je to tady, čas opět popošel o další krok a my přivítali nový rok. Tohle období začátku dalšího roku je pro mě velmi poutavé, protože je nesmírně zajímavé, pozorovat energii lidí na počátcích každého začátku roku. Některé osoby bilancují a zhodnocují rok minulý, jiní lidé přelom roků vůbec neřeší a „jedou“ si stále v zajeté koleji a část lidí vkládají do dalšího roku naději na změnu, lepší život, lepší postavu, lepší stravování, lepší práci, lepší mezilidské vztahy, lepší cokoliv Vás napadne. Touhu po těchto změnách si na začátku roku stvrdíme paktem sami mezi sebou v podobě novoročních předsevzetí. Kdo by to neznal – ať už u sebe či osob v našem okolí. Co mají společného lidé, kteří si novoroční předsevzetí dají? Společnou mají bezpochyby tu prvotní touhu po změně, nadšení z nových impulzů, chuť překopat svoje zvyky. Jedny z nejčastějších předsevzetí bývají bezesporu ty, které souvisí s naším stravováním, zdravím, postavou a životním stylem, a kterým bych také tedy chtěla věnovat následující řádky. Zamyslela jsem se nad 3 důvody, proč lidem ne vždy předsevzetí na zdravější životní styl a jídelníček vydrží (na dlouho nebo snad napořád).

• Lákadla všude okolo
  Budu-li se věnovat předsevzetím související s jídlem a stravováním (principy si však můžete promítnout i do ostatních předsevzetí), tak jednou z nejčastějších příčin, proč lidem jejich sliby sobě samým dlouho nevydrží, jsou „kaziči“ naší vůle. Je to nejen tím, že žijeme v dostatku a doslova na každém kroku si můžeme koupit téměř vše, na co si vzpomeneme. O obchodech, stáncích a zařízeních, kde si lze zakoupit nejrozličnější dobroty ani nemluvě. Jak to pak vypadá? Odhodlaný člověk si dá předsevzetí na to, že se bude stravovat „zdravě“. Ale pak musí například jen cestou do práce odolat třem obchodům s potravinami, kavárně, cukrárně, fast foodu a dvěma restauracím. Na to přijde do práce, kde ho kolegové zlákají na dezert k dopolední kávě a při návštěvě obědu v restauraci přeci nezanechá na talíři zbytky, když to jídlo také není zadarmo a navíc tak dobře chutná. Na víkendové návštěvě k příležitosti narozenin pak je zase zcela nemyslitelné odmítnout hostitele, který nám podstrojuje chlebíčky a množství alkoholu, protože se přeci pije na zdraví oslavence. Ano, souhlasím, je to nápor na naši vůli.

• Vůle
  Souvisí to v podstatě s prvním bodem. Tvrdím, že vše, co za něco stojí, není zadarmo. Zadarmo v tom smyslu, že pokud o něco usilujeme, většinou nám to přináší i nějaký dyskomfort. Proč? Abychom měli větší radost z překonání překážek, z překonání sebe samých, abychom pochopili a tolerovali druhé lidi, kteří se taktéž o něco snaží a také kvůli tomu, abychom si pak našich výsledků více vážili. Někdy se ale setkávám se dvěma protichůdnými jevy, které však přinesou stejný výsledek – lidé své snažení vzdají a to jak v případě, že nepozorují výsledky, ale paradoxně i když je pozorují! Lidé dokážou vzdát svůj nový způsob stravování, když na sobě nepozorují změnu, to bych ještě dokázala pochopit, ale zajímavé je, že to dokážou vzdát i ti, kteří ty změny zaznamenají – cítí se v rámci nového stravování lépe, výkonněji, méně unavení, s větším množství energie a i přesto to mají tendence vzdát a sklouznout zpět do „starého systému“ stravování. Jak to ale přeci, když jim to funguje? Vypozorovala jsem, že se to děje u lidí, kteří si užijí výsledky (ty krátkodobé pocity), ale ne tu „cestu“ (ty dlouhodobé maličkosti). Osoby, které toho, že se cítí dobře, dosáhli a tím je jejich cíl ukončen. Proto nejúspěšnější lidé v tomto ohledu bývají ti, kteří milují to konání, ne ty výsledky!

• Motivace nevychází „zevnitř“
  Pokud budeme naše rozhodnutí a činy dělat kvůli někomu nebo něčemu, velmi se vystavujeme tomu, že naše odhodlání nebude mít dlouhé trvání. A pokud to přeci jen dlouho vydržíme, tak naše snaha nebude tak efektivní jakou by zcela jistě mohla být, pokud by naše motivace, tedy to velké PROČ, vycházelo z nás samých, z našeho uvědomění, z našich principů, názorů, přesvědčení. Ano, souhlasím, dělat věci pro jiné nebo kvůli jiným, je bezesporu úžasná myšlenka, kterou zcela podporuji, ale dovolte mi důležitou otázku… Odkud by měl pocházet zcela ten první, nejprvotnější motiv, který nám dovoluje konat něco pro ostatní? Na to mám jednoduchou odpověď – ať už věci děláte nebo neděláte, tak je děláte nebo neděláte především a v první řadě pro sebe! Pokud žena drží dietu, aby zhubla, a dělá to kvůli manželovi a né kvůli sobě, protože jí vlastně ta kila navíc nevadí, jak dlouho jí to asi bude bavit? Pokud nejíme tučné živočišné potraviny ne kvůli sobě, abychom měli zdravé cévy, ale kvůli tomu, že se bojíme, abychom při příští kontrole u lékaře nedostali vynadáno, že jsme ta dietní opatření nedodržovali a cholesterol máme stále zvýšený, je to opravdu ten správný motiv pro naše konání?

Jak by bylo nejvhodnější se k novoročním předsevzetím postavit? Co bych doporučila já? Tak hlavně – dejte si na své rozhodnutí dostatek času a klidu. Vždyť proč začínat hned prvního ledna a ještě ke všemu se zcela razantními změnami a opatřeními? Mám pro Vás tip, první lednové večery se spíš zastavte, udělejte si meduňkový čaj, který zklidní Vaši vnitřní roztěkanost a bude se Vám po něm dobře usínat. Udělejte si pohodlí, klidně se zavřete někam sami do místnosti, kde Vás nebude nikdo rušit, pusťte si relaxační hudbu a v klidu se zamyslete, co byste opravdu v následujících dnech, měsících či letech chtěli. Pokud se doberete k tomu, že zjistíte, že opravdu potřebujete nastolit nějakou změnu, vylaďte si otázky, jak to uděláte, proč to vůbec chcete a vymyslete a napište si i opatření, ke kterým se uchýlíte, když budete ztrácet motivaci, vůli, přesvědčení a chuť. Stejně tak jsem za to, že je důležité nespoléhat se na nový rok, ale snažit se být spokojený každý jeden nový den, protože každý den v podstatě začínáme žít znovu. Dnešek je totiž jediný den, kdy můžeme konat. Protože včera už to neuděláme a zítra to ještě neuděláme. Krásný nový rok!!!

Redukční kurzy k objednání zde

Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka
www.martinakorejckova.cz