Cukr všude, kam se podívám…

• Sledujme složení výrobku

Složení výrobku je to, co nám dá prvotní odpovědi na to, zda je potravina plná cukru nebo ne. Výčet potravin ve složení výrobku na etiketě je legislativně upraven, tudíž složení produktu  musí být vždy na obalu potraviny uvedeno. Jako další, co je regulováno, je i pořadí surovin udaných ve složení – suroviny musí být řazeny sestupně od té, která je v produktu v největším zastoupení a dále pokračují suroviny sestupným způsobem. Pouze u těch přísad, kterých je ve výrobku pod 5% již na pořadí nezáleží, většinou je najdeme na konci složení. Z toho jasně vyplývá, že čím na časnější pozici zaujímají cukry a jiné náhražky ve složení, tím je jejich podíl větší.

Příklad: složení dětské hořčice (zn. „Boneco“): pitná voda, cukr, hořčičné semínko, řepkový olej, ocet kvasný lihový, modifikovaný škrob, jedlá sůl, vejce, stabilizátory guarová guma a xanthan, koření, antioxidant disiřičitan draselný, barvivo beta-karoten a kurkuma, konzervant sorban draselný

Cukr po vodě hned na druhém místě ve složení? Závěr (ohledně množství cukru) si jistě vyvodíte sami…

• Sledujme pojem „z toho cukry“ v informacích o výživové hodnotě výrobku

Výživová hodnota znamená, co představuje potravina pro náš organismus z hlediska přívodu energie z potraviny (energetická hodnota) a také z hlediska kvality jednotlivých živin (biologická hodnota). Jak již z předchozích článků víme, slovo „cukry“ jsou zobecněným názvem pro pojem „sacharidy“. Na výrobku vždy najdeme informaci jak o obsahu „sacharidů“, tak pod tímto řádkem i formuli „z toho cukry“, což je právě ten cukr, který nás v tento moment zajímá. Jedná se o všechny „rychlé“ cukry a to jak o ty přirozeně obsažené (například přirozeně obsažené cukry v ovoci, mléce…), ale i o ty cukry přidané (glukóza, fruktóza nebo sacharóza jako řepný či třtinový cukr). Těchto jednoduchých cukrů bychom měli denně zkonzumovat přibližně okolo 10% z celkového energetického příjmu, což se u žen pohybuje v rozmezí od 35 – 60g za den a u mužů 40 – 85g. Pokud denně sníme 200-300g ovoce (například banán a jablko), 200g bílého neslazeného jogurtu (3,5% tuku) a 200ml mléka (1,5% tuku), dostaneme se na hodnotu 50g „rychlých“ sacharidů (cukrů).

Vraťme se k našemu příkladu s hořčicí…: 100g uvedené dětské hořčice obsahuje 18,7g sacharidů a z toho 16,7g cukrů. Dáme-li si na porci 30g této dětské hořčice, tak jsme si naservírovali na talíř 5g cukrů, což odpovídá jedné kostce cukru. A to jsme jen u množství potraviny odpovídající jedné polévkové lžíci u potraviny, která jen dochucuje celý výsledný pokrm. Pokud k tomu připočteme „rychlé“ cukry ze sladkých nápojů, dezertů, dortíčků, sladkostí, čokolády, cukrů na slazení kávy a čaje a dále pak potraviny, jež cukry obsahují – přidané cukry v kečupech, pomazánkách, dresinkách, omáčkách, pečivu a dalších a dalších potravinách, dostáváme se vysoko nad doporučení vhodné k udržování si optimální hodnoty přijatého cukru.

A tak, není to o tom, že bychom si už nikdy v životě nemohli dát kousek domácího dortu nebo si osladit život jinou sladkostí, na druhou stranu, příjem cukru bychom si měli udržovat v přijatelných mezích kvůli tomu, abychom si podpořili pěknou postavu a pevné a kvalitní zdraví po celý život. Proto doporučuji sledovat složení výrobků a eliminovat výběr těch potravin, které přidaný cukr obsahují.

Jídelníček na míru i bez osobního setkání

Hezké dny Vám přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí