I přes snahu nehubnete? Pět opomíjených chyb v přístupu k hubnutí

I přes snahu nehubnete?
5 opomíjených (a zásadních) chyb v přístupu k hubnutí

Výživou, stravováním a nutričním poradenstvím se různou formou (od „nacházení se“, vzdělávání se až po pracovní aktivity) zabývám již 11. rokem a jako vše se mění a vyvíjí, stejně tak se rozšiřují, prohlubují a vybrušují moje znalosti a zkušenosti. Jednou z nich je i hledání samotných příčin toho, proč jsou lidé nespokojení se svou postavou, kam až sahají kořeny spojené s nárůstem hmotnosti a neschopností redukovat váhu. Jaké jsou moje dílčí závěry, proč lidé i přes velkou snahu nehubnou?

• Lpění na obecných doporučeních

I já se při vedení lidí v oblasti stravování a psaní článků o výživě držím obecně fungujících doporučení, ale jen do jisté míry. I kdyby na 99,9% populace planety platila totožná výživová doporučení, stejné fígle, stejný přístup atp., tak stejně vždy mám na paměti, že na tu zbylou desetinu procenta bude platit naprosto něco jiného a bude důležité to tolerovat. Tohle je pro mě jasnou informací, že obecné rady a doporučení jsou stejně jen jakési vodítko pro navození na vhodnou formu stravy, ale VŽDY je důležité odhalit to, co vyhovuje každému člověku individuálně.

Uvedu Vám jednoduchý příklad: obecné tvrzení praví, že je pro nastartování těla vhodné snídat. Ale jsou lidé, kteří i přesto, že zkouší týdny a měsíce snídani opravdu do jídelníčku zařadit, i když nikdy nesnídali, tak jim ranní jídlo absolutně nedělá dobře. Pro mě je závěr takový, že tělo přesně ví, jestli chce snídat nebo ne, a zdali mu to dělá dobře nebo ne. Jak to poznám? Jednoduše. Přes zpětnou vazbu toho, že tito lidé hubnou z těch správných struktur (z tuku a ne ze svalů), jsou plni energie a cítí se dobře. Nic víc, nic míň.

• Slepé následování trendů

Jednoduše řečeno – NEEXISTUJE jedna všeobecně platná a funkční dieta či jeden univerzální stravovací přístup. Slogany typu „zaručený prostředek na hubnutí“ nebo „takhle to funguje každému“ nebo naopak „tohle Vám nemůže fungovat“ jsou absolutní nesmysly.  Kdyby lidé méně četli některá doporučení šířící se internetem, méně se předháněli, kdo má více potravinových doplňků a suplementů a více se zaměřovali na základní principy přirozeného stravování, pole neúspěšných dietářů by se rapidně zmenšilo.

• Nesprávné „proč“

Proč někteří lidé započnou rozhodnutí zhubnout, ale snaha jim ne vždy vydrží? Jednoduše nemají správné proč…Ten, kdo chce zhubnout, je to pro něj prioritou, zábavou, radostí a ne povinností nebo krátkodobou záležitostí, tak našel své správné proč. Pokud Vás snaha, vůle a nadšení po pár měsících opustí, tak jste nezačali hubnout z toho pravého důvodu. Až když opravdu najdete ten správný důvod vycházející z Vás (ne kvůli tomu, že to po Vás chce lékař, manžel, moderní trend a podobně), tak teprve pak máte šanci, že „snahu zhubnout“ přetvoříte na „stal se z toho můj životní styl“. A to je cílem i mé práce.

• Točíme se v omezeném pásmu vědění

Nehubnout můžeme i z důvodu, že opakujeme stále stejné chyby dokola, protože se pohybujeme v omezením pásmu vědění. Protože, pokud se nám nějaká situace, kterou nechceme, neustále opakuje, pak je potřeba něco udělat úplně jinak nebo něco změnit, jinak se nám tahle nechtěná situace bude neustále vracet.

• Nevhodný přístup

Slyším to často: „Chci zhubnout a já to vlastně všechno vím, jak to mám udělat, jenom to nedělám“. Aha, no ale ona rovnice CHTÍT + VĚDĚT = NEDĚLAT nefunguje, znamená to, že nevíme vůbec nic. Tuhle rovnici bych tím pádem přetransformovala na VĚDĚT + NEDĚLAT = NECHTÍT. A jak může vypadat ta nejefektivnější rovnice? CHTÍT + VĚDĚT = DĚLAT.

Bezplatný online program:
Za 30 dní k lepšímu stravování

A jak vypadá upozadění sebe sama?

„Víte, já nemůžu jíst pravidelně, protože…“
„Tenhle měsíc jsem to nedodržovala, protože…“
„Měl/a jsem spoustu práce a povinností, že jsem neměl/a na jídlo čas…“
„Nejprve jsem musel/a…“
„Dneska mě při kontrole nepochválíte, protože…“

Na to mám závěrem pár postřehů:

1. Všechno, co děláme nebo neděláme, děláme nebo neděláme jen pro sebe (ne pro druhé, ne pro lékaře, ne pro mě jako Vašeho průvodce na cestě za lepším stravováním, zdraví a postavou, ale opravdu každý jen a jen pro sebe).
2. Čas máme na to, na co si ho uděláme.
3. I z vlastní zkušenosti vím, že slova „jde/nejde“ znamená v překladu „chci/nechci“.
4. Vše je otázkou priorit. Je-li zbavení se přebytečných kil naší prioritou, pak se vracíme k již zmíněné rovnici CHTÍT + VĚDĚT = DĚLAT.

A jak vy, také všechno víte, jenom to neděláte? Nebo tvrdíte, že nemáte čas se lépe stravovat? Na to mám poslední větu na závěr… Jako hlavní sílu svých služeb pro mé klienty vidím v tom, že jednou z prioritních charakteristik mého poradenství a tvorby jídelníčků je to, že dokážu zasadit vhodné stravování na každý životní styl, na každý denní režim, na každou práci i pro osoby vysoce časově vytížené, protože tvrdím, že vždycky se dá něco dělat – navrhnout vhodnou variantu, která přinese výsledky a nebude pro zúčastněné tolik náročná… a to je moje silná stránka.

Krásné dny plné chuti ke konání přeje
Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí