Paní Adéla si za svůj život nastřádala kilogramy tuku navíc, které ji již činily nejen estetické, ale i zdravotní problémy v podobě zvýšeného krevního tlaku a zhoršeného dýchání při pohybu. Paní Adéla oslavila 49. narozeniny a rozhodla se, že se do své „padesátky“ zbaví 12kg tuku, které se jí postupem let začaly usazovat v oblasti břicha, což pro ni byla novinka, neboť v mladším věku měla spíše postavu „přesýpacích hodin“, kdy se jí tuk usazoval hlavně do hýždí, boků a stehen, naopak pas měla štíhlý a nikdy neměla problém, že by jí tuk v břiše překážel například při ohýbání se či vycházení schodů.

Paní Adéla pracovala jako administrativní pracovnice, její pracovní doba byla strávená v sedavé pozici a její jídelníček byl „klasicky český“. Ke snídani byla zvyklá na bílý rohlík či plátek chleba s máslem, medem, marmeládou či kakaem; svačiny vynechávala a na oběd si zašla do firemní kantýny, kde se vařila tradiční česká jídla, avšak nejednou se stalo, že na oběd úplně zapomněla kvůli zabrání se do práce. Večeře vyřešila „studenou formou“ – opět pečivem s máslem, vejcem, sýrem či nějakou uzeninou. V sobotu vždy napekla nějakou buchtu, dort nebo koláče, kdy sladká buchta zasuplovala víkendové snídaně a někdy ještě i snídani v pondělí ráno. Jídelníček tak byl velmi jednostranný, fádní, plný tuku, zato s nedostatkem vlákniny, ovoce, zeleniny, hodnotnější formy obilovin (celozrnného pečiva, vloček, celozrnných obilnin, cereálií a příloh) a zdravých tuků (ve formě oříšků, rostlinných olejů či mořských ryb). Další příčina jejího pozvolného přibírání byla i v absenci pohybu, kdy jí krom práce v domácnosti a na zahrádce chyběl záměrnější kondiční pohyb.

Jelikož se o stravu nikdy moc nezajímala, nechala si navrhnout jídelníček na míru a také plán pohybové aktivity. Paní Adéla vyměnila bílé pečivo za celozrnné a žitné, marmelády, džemy a medy za šunku, sýry, jogurty, tvarohy; přidala na ovoci, zelenině, rybách, luštěninách, libovém mase, celozrnných přílohách a omezila omáčky, knedlíky a smažené pokrmy. Představila jsem jí i několik receptů na fit dezerty a moučníky, které si s mírou dopřála i o víkendu namísto klasického pečení. Jak jistě víte, obvyklé recepty na domácí buchty a moučníky jsou téměř vždy postavené na bázi pšeničné mouky, másla nebo margarínu, vajec a bílého cukru, což právě tato kombinace je při pravidelném pojídání pro vývoj nadváhy naprosto stěžejní (mimo jiného). Obědy si paní Adéla vařila doma a nosila do práce v krabičce. Jelikož její porce byly i odvážené, nikdy se nestalo, že by toho snědla více, než její tělo potřebovalo a spotřebovalo.

Co se ale ukázalo jako velká výhra bylo to, že díky tomu, že měla již samostatné děti, tak se rozhodla změnit svůj zažitý letitý stereotyp, který spočíval v tom, že chodila z práce domů, kde se starala o domácnost, rodinu, zahrádku a večery strávila u televize. Rozhodla se, že se bude věnovat i sobě a svému tělu a začala chodit 1x týdně na pilates, 1x týdně na skupinové lekce a 1x týdně na několika kilometrové turistické trasy s přáteli. Krom toho využila i nabídky na pravidelné lymfatické masáže, které rozproudily její lymfatický oběh, což mělo příznivý vliv na otoky nohou a celulitidu. Paní Adéla zcela rozkvetla a nebylo to jen z důvodu, že hubnutí se jí skutečně dařilo. Důležité bylo i to, že začala směřovat pozornost směrem k sobě v podobě péče o své tělo i ducha. Najednou viděla, že pečovat o rodinu, děti, domácnost a zahrádku je málo, že pozornost musí věnovat i sobě a to nejen tím, že se večer koukne na seriál. Ano, cvičení a masáže jí sice stály nějaké finanční výdaje měsíčně navíc, ale pocit spokojenosti sama se sebou, sociální kontakt a variabilní využití volného času tyto finanční náklady zcela vykompenzovaly. Ani rodina neměla pocit, že je maminka zanedbává, naopak, byli spokojení, že z ní čiší klid a spokojenost a o to více pak proaktivně využívali společně strávený rodinný čas.