Adresa nutriční poradny: Smetanovy sady 332/6, Plzeň tel: 721 634 113
Sladká chuť není pro člověka nic nepřirozeného, vždyť na našem jazyku máme buňky – chuťové pohárky, které sladkou chuť umí rozeznat. Z toho vyplývá, že cukry bychom přijímat měli, ale jelikož nejsou cukry jako cukry, tak malá ukázka toho, jaký je hlavní, jednoduše řečený, rozdíl příjmu cukrů z jídla:
Jsou velmi rychle vstřebány do krve a energii z nich máme téměř okamžitě. Mezi takové řadíme glukózu, cukr
(+ výrobky z něj), med, sladké sirupy (javorový, agávový, kukuřičný…), ovoce, mléko a tekuté mléčné výrobky (jogurt, zakysaná mléka…). Samy o sobě mají sladkou nebo minimálně nasládlou chuť. Jsou to přesně ty, které na obalech potravin v tabulce výživových hodnot najdete pod pojmem „cukry“ nebo „z toho cukry“.
V našem těle se také rozloží na základní jednotku (rychlý cukr – glukózu), ale pomalejším a postupnějším způsobem a energie z nich se tak uvolňuje pozvolna. Potraviny obsahující pomalé cukry jsou všechny obiloviny, luštěniny, pečivo, chléb, cereálie, ořechy, přílohy, brambory… Obecně je nazýváme škroby a vlákninou. Tyto formy cukrů bychom měly do našich jídelníčků preferovat především. Z rychlých cukrů se pak omezit na neslazené tekuté mléčné výrobky a ovoce.
Doporučená denní dávka „rychlých“ cukrů by se měla pohybovat okolo 10% z celkového doporučeného denního příjmu energie, což se pohybuje od 25-70g/den. Pojďme si uvést příklad: doporučená denní dávka energie pro „průměrnou ženu je přibližně 8000kJ, na doporučených 10% na rychlé cukry nám tedy vychází 47g za den. Vypočítat si můžete i sami dle vzorečku:
(DDD energetického příjmu : 10) : 17 = g rychlých cukrů/den
Abychom si tuto dávku dovedli lépe představit, pojďme se podívat, kolik obsahují „rychlých“ cukrů běžné potraviny, které jsem pro Vás vybrala:
Tohle je výčet příkladů potravin, které obsahují cukry přirozeně a nejsou již dále přislazovány – neobsahují další přidaný cukr. A co teprve, když si k těmto potravinám připočítáme další přidané rychlé cukry, které běžně konzumujeme, a ještě v poměrně vysoké míře:
Čím více přijímáme sladkých nebo doslazovaných potravin, tím více takové potraviny vyžadujeme. Chutě na sladké ale můžeme mít nejen z důvodu, že jsme si sladkou chuť oblíbili, ale i z důvodu, že máme například nedostatek „pomalých“ cukrů (vyřazujeme-li přílohy, pečivo, obiloviny) nebo přijímáme-li tyto „pomalé“ cukry v nedostatečné míře – tělu chybí a dává nám informaci, že cukr potřebuje. V tomto případě nedostatku často však nesáhneme například po plátku chleba, ale po čokoládě či sušence, protože vlivem poklesu hladiny krevního cukru (glykémie) potřebujeme akutně cukr doplnit. A my již víme, že rychlé cukry nám dodají energii a chybějící cukr do krve téměř okamžitě. Dalším, neméně podstatným důvodem a faktem je i to, že sladká chuť nás uspokojuje, uklidňuje a „obaluje“ nervy. Tendence ke zvýšené míře pojídání sladkostí ve stresových chvilkách nebývá nic neobvyklého.
Jakou zvolit strategii, když už jste na sladkém „závislí“ a chtěli byste se tohoto zlozvyku zbavit? Vyzkoušejte následující opatření:
Závěrem mám pro ty z Vás, co lpíte na sladkém, otázku k zamyšlení vycházející z překladu lidového léčitelství: nemůže neustálá chuť na sladké být snad proto, že máte málo sladký život??
Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka
www.martinakorejckova.cz