Příběhy z nutriční poradny:
Jak se hubne při dlouhodobém stresu?

Stres – často náš každodenní průvodce, který může být v malé míře příznivý, neboť nás burcuje k aktivitě, obraně, výkonům, akci. Životy lidí jsou však často stresem provázeny v četnější míře, než na co je naše lidské tělo přizpůsobené. Ať se již jedná o stres, který je přinášen vztahovými, pracovními, zdravotními problémy, různými negativně prožívanými situacemi a událostmi, nebo například i o stres vyplývající z velké zodpovědnosti, časový či úkolový stres; v dlouhodobé perspektivě lidskému zdraví prokazatelně škodí. A nejen zdraví, ale i naší postavě. Jsou lidé, kteří mají sebelepší stravovací i pohybové návyky, ale permanentní stres jim způsobuje takové problémy, které nepřinášejí schopnost udržovat si přiměřenou hmotnost nebo zhubnout.

V zásadě a zjednodušeně jsou dva modely,
jak může dlouhodobý stres působit na naši tělesnou hmotnost:

• jedna skupina lidí ve stresu hubne, nemá totiž obvykle chuť tolik jíst, zrychluje se jim metabolismus, činnost srdce, střevní peristaltika, mají „stažený“ žaludek, zvyšuje se krevní tlak a celkově jim stres způsobuje spíše úbytek na tělesné hmotnosti. Bohužel tento proces „hubnutí stresem“ může mít za následek úbytek svalové hmoty a také větší spotřebu zásob minerálů v těle (hořčíku, vápníku,…), proto tělo dlouhodobě velmi strádá a to nejen na hmotnosti, ale mohou se objevovat i stavy z nedostatku důležitých živin, vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a vlákniny.
• Druhá skupina lidí ve stresu naopak přibírá a to často z důvodu záchvatovitého jedení, přejídání, nárazovitého jedení, zajídání emocí, uklidňování nervů jídlem a sladkostmi či vlivem střídání časových úseků s menším příjmem jídla a jindy naopak s větším příjmem jídla. Ale pozor, i lidé, kteří již upravili svoje stravování, jedí zdravější formou v přiměřené míře a dbají na pohyb, ale jsou pod vlivem dlouhodobého stresu, mohou přibírat na hmotnosti nebo nemusí být schopni hubnout, neboť mohou mít dlouhodobě zvýšený hormon kortizol, stresový hormon, který ovšem v nadbytečné každodenní hladině způsobuje zvýšenou míru ukládání tělesného tuku – a to především do oblasti břicha!

O vlivu dlouhodobého stresu, zvýšené hladině kortizolu a neschopnosti zhubnout, je i další „Příběh z nutriční poradny“, který Vás vtáhne do života pana Honzy, vysoce úkolovaného a stresovaného manažera,  který si přál zatočit se svým břichem plného tuku. Povedlo se mu to však i přes jeho permanentní stresovou zátěž?

Uvědomění na závěr: udržování si tělesné hmotnosti, popřípadě redukce hmotnosti, je komplexní proces, který není zdaleka jen o jídle a pohybu, jak je již dobře známo. Zásadní roli hraje i naše míra a dlouhodobost stresové zátěže, spánkový režim, odpočinek, případné léky, zdravotní, hormonální a emocionální stav a také faktory psychologické, které zahrnují naše smýšlení o jídle, o naší postavě nebo naše podvědomě řízené procesy a programy, které jsme si za dosavadní průběh života uložili do podvědomí i vědomí a zásadně ovlivňují nejen naše chování, ale potažmo i vývoj naší tělesné hmotnosti. Při regulaci tělesné hmotnosti je důležité mít v rovnováze všechny tyto aspekty, a proto, pokud jste v situaci, že nějakým způsobem svoji váhu korigujete, nezapomeňte dbát na balanc ve všech těchto sférách, které mají s tělesnou hmotností co dočinění. 😉

Jídelníčky na míru, online jídelníčky
a redukční kurzy ZDE

Krásné dny přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti