Příběhy z nutriční poradny: Vyvracím mýtus, že každý musí snídat

snídaně

Příběhy z nutriční poradny: Vyvracím mýtus, že každý musí snídat

Snídaně je základ dne. S tím souhlasím a je to beze sporu jedno z nejdůležitějších a nejfunkčnějších doporučení, které se uplatňuje ve všeobecných zásadách zdravého stravování. Ani já si bez snídaně nedokážu představit svůj den. Nastartuji si nejen svůj organismus energií a živinami, ale i mozek v případě, že mám pracovní dopoledne nebo i dobré naladění na celý den, neboť nejsem nervózní a nepříjemná z hladu. 🙂 Mnoho lidí dokáže začít snídat hned po probuzení, protože jim to jeho režim dne i zažívání umožní a někdo potřebuje půl hodinu až hodinku, než do sebe první jídlo dokáže vpravit. Ale je pravda, že existuje i hrstka lidí, která zkrátka snídat nemůže, i když se o to ve svém životě již několikrát dlouhodoběji pokoušela. Této menšině lidí říkám „večerní typy“. Jsou to lidé, kteří si rádi přispí, rozhodně se nejedná o ranní ptáčky, ráno a dopoledne mají pomalý „rozjezd“, chodí později spát, nejvíce energie mají odpoledne a večer a většinu pracovních povinností rádi a efektivně dělají ve druhé části dne (odpoledne, večer a mnohdy i v noci). Stejně tak to mají i se stravováním a trávením, kdy nejzásadnější hlad či chuť k jídlu se u této skupiny lidí projevuje odpoledne či k večeru. Právě i z těchto všech zmíněných důvodů snídaně často nepatří k jejich oblíbenému dennímu chodu.

 …To, že snídaně nemusí sedět každému, bych chtěla ukázat na příběhu paní Anety, která si za život prošla několika „snídaňovými pokusy“, kdy se ale nakonec rozhodla, že se přestane trápit, protože zjistila, že snídaně je zkrátka chod, který jí místo prospěchu naopak absolutně nevyhovuje. Co bylo ale u jejího případu zásadní, když se rozhodla nesnídat? To se dočtete v následujících řádcích článku rubriky „Příběhů z nutriční poradny“ (příběhů, jež jsou inspirovány skutečností s pozměněnými jmény a osobními údaji).

S paní Anetou jsem ve své nutriční poradně vůbec neřešila nějakou velkou nadváhu, ba naopak, paní Aneta o sebe hodně pečovala celý dosavadní život a to jak o svůj zevnějšek, tak i o svou stravu, pohyb a životní styl. Díky tomu i po padesátce vypadala sotva na čtyřicet let. Jelikož byla ale celý život zvyklá na štíhlou postavu pěstěnou dobrými stravovacími zvyklostmi a sportem, nevyhovovalo ji pár nabraných kilogramů, které se jí s přibývajícími roky uložily ve formě tělesného tuku, kdy jí samotné se je nepodařilo opět zhubnout. Z tohoto důvodu se rozhodla mě zkontaktovat a navštívit v mé výživové poradně.

Právě proto, že se paní Aneta stravovala pravidelně a zdravě, tak u ní šlo především o úpravu porcí, než o jiný výběr potravin či jídel – v tomto ohledu měla za léta péče o sebe vyladěný jídelníček vzhledem k jejím individuálním potřebám a chuťovým preferencím. Krom toho, že jsem jí pomohla upravit porce na základě jejího věku, denního režimu a pohybových aktivit, tak jedna záležitost ale stále nedala pokoj její mysli – protože věděla, že se všude doporučuje, že „snídaně je základ dne“ a „všichni by měli snídat“, tak se každé ráno doslova nutila do snídaně a to i přesto, že snídala až hodinu po probuzení. Vyzkoušela snad všechny možné varianty snídaní – sladké, slané, jen ovoce, jen jogurt atp., ale po všem se jí dělalo zle a těžko od žaludku. Tyto informace mi vnukly myšlenku, abychom vyzkoušely, že by jednoduše nesnídala a první jídlo dne by byla až dopolední svačina. Už jen po sdělení mého nápadu se paní Anetě doslova rozzářily oči radostí při myšlence na to, že by první jídlo dne nebyla snídaně v sedm hodin ráno, ale až dopolední svačina kolem deváté hodiny…

Při našem druhém setkání přibližně po měsíci byla paní Aneta v sedmém nebi. Po letech se přestala nutit do snídaně, i když se všude dočítala, že by se snídat MĚLO a hlavně jí přestala trápit myšlenka, že svému tělu nějak ubližuje, když nesnídá. Zjistila totiž, že jí to naopak neuvěřitelně prospívá a vyhovuje – začínat až dopolední svačinkou přibližně dvě až tři hodiny po probuzení. Její pocity (mimo vynechání snídaně) však umocnila ještě jedna skutečnost. Místo ranního jídla v sedm hodin začala paní Aneta cvičit jógu každé ráno půl hodiny doma před odchodem do práce. Jógu cvičila paní Aneta také celý život, ale až ve večerních hodinách a také kvůli jiným pohybovým aktivitám ji neprovozovala denně. Takto si místo snídaně každé ráno naladila tělo i mysl půl hodinou jógy, což zjistila, že jí neskutečně vyhovuje, protože si tím nastartovala metabolismus i trávení a nepochybně to zapůsobilo i na její ranní dobrou náladu před prací. V práci pak zařadila dopolední svačinu, oběd, odpolední svačinu, doma pak večeři a z pěti chodů jí sice zbyly jen čtyři, ale v pravidelných intervalech, kvalitně složené a v optimálních porcích. Poslední jídlo si dopřála tři hodiny před spánkem a po třech měsících byla opět na své hmotnosti, na kterou byla léta zvyklá, a se kterou se cítila fit.

Uvědomění na závěr: Pokud tvrdím, že každý snídat nemusí, tak to ale neznamená, že nedoporučuji se o to alespoň nepokusit. Každému bych doporučila, ať si snídat zkusí minimálně v období jednoho měsíce, protože často lidé nesnídají ne snad z důvodu, že by to jejich tělo nestrávilo, ale jednoduše proto, že nemají vypěstované zdravé stravovací návyky. Pakliže mají lidé vyladěné stravování během celého dne a i po měsíci či delší době zjistí, že snídaně je pro ně spíše „za trest“, pak je pravděpodobné, že ranní jídlo nepřináší tělu takový užitek, jak by se všeobecně předpokládalo a teprve pak je na místě první jídlo poodložit na dopolední hodiny. Ušetřený čas také můžeme věnovat jiné aktivitě, která nás na nadcházející den nějakým způsobem naladí – delším spánkem, ranním protažením, ranní siestou s rodinou nebo například čtením knížky. Nic se nedá kategorizovat a i možnost snídat je důležité posoudit v závislosti na individualitě každého člověka, jeho způsobu života a jeho dennímu biorytmu.

Jídelníčky na míru a redukční kurzy ZDE

Krásné dny přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti

 

Martina Korejčková

Nutriční terapeutka, která miluje svou práci spočívající v pomoci lidem vypadat a cítit se lépe, což se také daří :-) - pomocí individuálních jídelníčků na míru, online jídelníčků pro lidi vzdálené, redukčních kurzů a celkového poradenství v životním stylu (pohyb, psychologická stránka,...). Také s radostí píše články a přednáší a vyučuje na témata z oblasti stravování a zdraví.