Příběhy z nutriční poradny: O moudrosti přírody v souvislosti s tělesnou hmotností

Moudrost přírody

Příběhy z nutriční poradny: „O moudrosti přírody
v souvislosti s tělesnou hmotností“

V dnešním článku z pravidelné rubriky „Příběhů z nutriční poradny“ bych se pověnovala málo probádanému a probíranému aspektu vývoje tělesné hmotnosti, který vysvětluje, že naše aktuální hmotnost je přesně taková, jaká má být v našem daném životním období. Nerozumíte? Tak to Vám v následujících řádcích vše objasním a vysvětlím…

…Určitě se mnou budete souhlasit, že příroda umí žití na této planetě zařídit naprosto přirozeně, bez toho, aby lidé museli nějakým větším způsobem zasahovat do její „práce“. Rostliny vědí, jak mají růst, kdy mají začít kvést, plodit nebo naopak se zbavovat svých květů/plodů/listů; zvířata vědí, jak si obstarat potravu, umí rodit svá mláďata bez zásahu lidí; příroda skvěle vymyslela rozmnožování všech živých tvorů včetně lidí; dokonale zařídila prenatální vývoj, narození dítěte na svět, i postupný vývoj člověka… a takových případů, kdy vše do sebe díky moci přírody zapadá, jak dílek do puzzle, bychom vymysleli nespočet. Proto mám na Vás jednu otázku k zamyšlení… přemýšleli jste někdy nad tím, že to, jakou tělesnou hmotnost máte, tak je jen díky tomu, že přesně takovou tělesnou hmotnost v danou chvíli potřebujete mít, protože i v tomto případě to příroda naprosto důmyslně vymyslela? Říkáte si, co je to za blbost, když tvrdím, že to, že máte 20kg tuku v těle navíc, je vlastně správně??

Jistě, protože příroda člověku chytře nadělila i mechanismy regulace tělesné hmotnosti. Uvedu Vám na několika běžných případech: pokud jíme dlouhodobě pod nutnou potřebu našeho těla, organismus si začne pravděpodobně dělat zásoby z každého přijatého jídla kvůli nedostatku potřebné energie, aby přežil, a to do formy podkožního tuku, proto lidé, kteří jedí málo, často velmi přibírají na tělesné hmotnosti. Naopak, pokud jíme nadbytečně a vydanou energii nespotřebujeme, tělo opět začne ukládat, ale ne na horší časy, ale z důvodu, že tu nevyužitou energii jenom prostě nemá kam jinam dát. Dalším případem je i to, že pokud člověk přestane jíst úplně, nebo jí zcela minimálně, začne si tělo brát z rezerv – napřed z tukových, pak i svalových, zkrátka užere svou tukovou i aktivní hmotu, tedy samo sebe, jen aby organismus jako celek přežil a dodal energii životně důležitým orgánům (případ lidí s podvýživou, anorexií apod.). Opět naprosto chytře zařízeno.

Obdobně chytře je to ale zařízeno i v dalších případech. Lidé, kteří jsou v permanentním stresu, si začnou ukládat tuk do oblasti břicha, kde si tvoří ochranou bariéru před dlouhodobou stresovou zátěží. Další případ: těhotné ženy si přirozeně udělají během doby těhotenství kolem 3kg tělesného tuku zásobu na velmi náročnou dobu porodní a těsně poporodní. Další příklad – ten je můj vlastní a aktuální – moje malá a drobná postava se mění s tím, jak postupuje mateřstvím, po porodu se mi ještě jakou dobu po porodu držel tuk v oblasti břicha, abych přežila šestinedělí s nějakou energetickou zásobou, no a nyní 9 měsíců po porodu se mi zmohutňují boky, abych unesla to svoje osmikilové miminko, které ještě nechodí a celý den ho někam poponáším a přesouvám. 🙂 Už chápete, kam tím mířím?

Mířím na to, že naše aktuální tělesná hmotnost je opravdu přesně taková, jaká má být. U některých lidí je normální hmotnost 60kg, u některých 80kg. A třeba je to jen tím, že ten 80 kilový člověk dělá fyzicky i psychicky náročnou práci, a aby to jeho tělo ustálo, tak potřebuje notnou dávku síly a energetické zásoby. Nebo si lidé vytvoří ochranou bariéru ve formě nadváhy a obezity pod vlivem dlouhodobých starostí a stresu a tělo tak dává svému majiteli signál, že tohle asi nebude ta správná cesta, jak se sebou zacházet. A kdy začnou lidé svůj jídelníček řešit nejčastěji? Často až když k nim jejich tělo promluví kily navíc nebo nemocí. Pak je to pro lidi často ta pravá motivace se sebou začít něco dělat. Zásadní zpráva je ale v tomto případě v tom, že i když lidé změní svůj jídelníček,  ale nevyřeší to, co je dlouhodobě trápí/stresuje, úspěch na zhubnutí není vůbec jistý…

Díky tomuto tématu Vám tedy mohu představit příběh pana Adama, který pečoval o svůj životní styl, sportoval a jedl dlouhodobě vyváženě a poměrně stabilně, a i přesto jeho tělesná hmotnost rozhodně stabilní nebyla, protože…

…tělesná hmotnost pana Adama přesně kopírovala jeho životní fáze a období. Jelikož je to můj letitý a dlouhodobý klient, který si ke mně do nutriční poradny čas od času přijde proměřit svoje tělesné složení (jak je na tom s množstvím tělesného tuku, svalů, vody a dalších parametrů), můžeme společně dlouhodobě sledovat, jak jeho životní fáze mění jeho tělesné složení a celkovou tělesnou hmotnost. U něj je to o to více patrné, protože léta jezdí 4x týdně na kole (v zimě, v létě) a stravuje se stabilně vyváženě bez větších výkyvů či prohřešků, dalo by se říct, že jídlo je pro něj jen potřeba a je v něj dost konzervativní a proto nejsou patrné větší výkyvy či změny ve stravování. A i přesto jeho tělesná hmotnost zaznamenává změny s tím, jak jde životem. Samozřejmostí jsou změny spojené s navyšujícím se věkem, ale to jsou změny velmi nepatrné.

Mnohem zásadnější změny jsme s panem Adamem zpozorovali tři: v době jeho změny práce z fyzické na sedavou (což bývá velmi časté, opět jen obrana těla na pokleslý výdej energie fyzickou námahou). Další výkyv tělesné hmotnosti přinesl rozvod pana Adama, kdy sice jedl stále stejně, ale vlivem starostí se jeho metabolismus zrychlil, a tak začal velmi rychle hubnout (tělo mu dalo najevo, ať situaci brzy vyřeší nebo to bude na úkor jeho samotného). Třetí situace nastala v době, kdy opět změnil práci, ve které zastával manažerskou pozici a spolu s přibranou zodpovědností přibral i 5kg tuku, protože si i při stále stejném jídelníčku a pohybové aktivitě uložil tuk do oblasti břicha jako formu tělesné obrany před nastalým pracovním stresem, kdy se mu více produkovaly stresové hormony, které podporují ukládání tuku především do oblasti břicha. Pan Adam signál svého těla ale vnímal a respektoval, a tak přijal opatření v rámci lepšího managementu svých pracovních aktivit. Tělesná hmotnost se mu tak s nastalým klidnějším pracovním režimem postupně zase vrátila do své normy.

Uvědomění na závěr: na naši tělesnou hmotnost má vliv nespočet vlivů – počínaje věkem, konstitučním typem, jídelníčkem, pohybovou aktivitou, případnými léky či onemocněními, hormonálním profilem a konče samotným váhovým potenciálem člověka. Jedním z předpokladů může být ale i fakt, že aktuální tělesná hmotnost je jen odrazem našeho aktuálního životního dění. Stalo se Vám někdy, že se Vám změnila tělesná hmotnost v době, kdy jste zažívali nějakou méně či více zásadní životní změnu (pracovní/vztahovou/partnerskou/zdravotní/finanční…) a to i přesto, že Vaše návyky v rámci stravování a pohybové aktivity byly víceméně stejné? Možná to prostě bylo správně a příroda jen přesně věděla, jak Vaši tělesnou hmotnost regulovat v rámci dané životní situace. 😉

Jídelníčky na míru a redukční kurzy ZDE

Krásné dny a spokojenost s Vaší postavou přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti

Martina Korejčková

Nutriční terapeutka, která miluje svou práci spočívající v pomoci lidem vypadat a cítit se lépe, což se také daří :-) - pomocí individuálních jídelníčků na míru, online jídelníčků pro lidi vzdálené, redukčních kurzů a celkového poradenství v životním stylu (pohyb, psychologická stránka,...). Také s radostí píše články a přednáší a vyučuje na témata z oblasti stravování a zdraví.