Příběhy z nutriční poradny: Čím větší snaha, tím menší výsledky?

čím větší snaha, tím menší výsledky

Příběhy z nutriční poradny:
Čím větší snaha,
tím menší výsledky?

V souvislosti s rozhodnutím změnit svoje stravovací návyky, začít cvičit, zhubnout, přibrat, dlouhodobě zlepšit svoje zdraví atp., je krom samotných změn, které k cíli povedou, zapotřebí mít i dostatečnou vůli, motivaci, přesvědčení a odhodlání to dokázat a navozené změny a opatření udržet. Proto obdivuji všechny své klienty, kteří podstoupí ty kroky, že přijdou ke mně do poradny, nastolí změny v jídelníčku, zařadí fyzickou aktivitu, začnou zdravěji nakupovat, vařit atp. S takovým přístupem se lidem dostaví první úspěchy často velmi rychle, ať již mluvíme o hubnutí, nebo o tom, že se lidem zlepšuje zažívání, zdravotní parametry, vylepšuje tělesné složení, zvyšuje kondice…

Jak snad ale u všeho, i v mojí poradně existují výjimky, které potvrzují pravidlo. Je totiž hrstka lidí, kteří s čím větší snahou, mají výsledky menší nebo žádné. Jak je možné, že i přes velké odhodlání, změny a snažení se někteří lidé nehubnou nebo nedojdou ke svému vytyčenému cíli? To si v dnešním díle příběhů z nutriční poradny pojďme ukázat na dvou případech klientek – co vše může sehrát roli v tom, jestli se nám podaří dojít k výsledkům (přáním, cílům) či nikoliv…

Paní Anna a paní Hana jsou moje klientky, které se neznají, mají ale společné to, že obě chtějí zhubnut a používají na to obdobné metody – stravují se podle jídelníčku, jí pravidelně, sportují, připravují si jídlo, zajímá je to, co nakupují, kde nakupují a přesto jedna věc je u nich odlišná a zdá se, že právě tato odlišnost je v jejich rozdílných výsledcích zásadní (nechci porovnávat, kolik která hubne, protože to je nesrovnatelné, chci jen poukázat na princip jednoho stěžejního faktoru, který způsobuje, že Paní Anna hubne velmi efektivně, kdežto paní Hany se kila drží jako klíště). Tím důležitým odlišným aspektem je „stav vnitřní naladěnosti“ neboli jejich pohoda a rozpoložení během týdnů jejich snahy o zhubnutí.

Ani jedna nemá stresovou práci, ani jedna nemá vztahové ani rodinné problémy, avšak rozdíl tu přeci jen je velký – paní Anna na výsledcích nelpí, těší se z každého úbytku, a to i přesto, že začínala s mnoha kilogramy tuku navíc, její přístup k tělu byl i tak víceméně kladný. Oproti tomu paní Hana nenávidí svou současnou postavu a výsledky jsou pro její další běh života zásadní. V hlavě má myšlenku, že AŽ zhubne, tak se „vše“ vyřeší. Vším myslím to, že se bude mít ráda, nakoupí si dražší oblečení, na kterém teď šetří, bude mít vyšší sebevědomí, bude šťastnější, bude se těšit na dovolené k moři do plavek a tak dále a tak dále. Z toho důvodu je velmi upnutá na striktní dodržení jídelníčku, má obrovské výčitky, když „zhřeší,“ převažuje se každé ráno, jestli už ubyl nějaký ten další kilogram, je nervózní, když jí doma někdo z rodiny sní poslední jogurt, protože právě ten jogurt byl ten, který si naplánovala na svačiny a když si má dát něco jiného místo snězeného jogurtu, tak už jí to naruší denní plán jídla. Stejně tak se nervuje, pokud se někde zdrží a nemůže si dát naplánované jídlo a každý večer přemýšlí, jestli jedla a sportovala dostatečně správně.

Kdežto paní Annu nerozhází, když občas z jídelníčku ujede a „zhřeší“, nevadí jí, když se někde zdrží a večeře se jí lehce posune, ráda si zajde i na oběd do restaurace s kolegy z práce, kdy porci sní pouze do pocitu, že je již sytá a pokud má náročný den, nevinní se za to, že si nestihla zajít zaběhat, ale řekne si, že právě dnes si tělo zaslouží klid a relaxaci po hektickém dni. Dokonce se doma ani neváží na osobní váze a čeká s přeměřením a převážením vždy do mojí poradny, kde se vídáme v pravidelných měsíčních intervalech, tudíž jí stačí znát její hodnoty 1x měsíčně.

Myslím, že už dále nemusím pokračovat ve výčtu, co je v rámci přístupu u paní Anny a Hany rozdílné, protože přístup obou dvou je velmi patrný. Jedna přistupuje k novému životnímu stylu a opatřením s lehkostí, klidem, bez výčitek a s RADOSTÍ; druhá je v tenzi, tlaku, lpění, plná očekávání a opatření jsou pro ní STRESUJÍCÍ, nikoliv radostná.

Uvědomění na závěr: Co se stane s proudem vody v hadici, pokud hadici v jednom bodě přiškrtíte? Voda nemůže snadno protékat hadicí a proud vody je o dost slabší. Naopak v místě přiškrcení se bude voda více kumulovat. Když hadici pustíte, voda opět začne rovnoměrně proudit z hadice ven.

Znáte případy žen, které se dychtivě snaží otěhotnět a nejde jim to a otěhotní, až když se přestanou urputně snažit? Stejně tak, chcete-li po svém partnerovi, aby Vám věnoval/a více času a on/a má neustále mnoho jiných zájmů, které mu brání v tom, aby si Vás více hleděl/a. A až když si začnete více hledět sám/sama sebe, být rád/a i sám/sama se sebou, tak najednou jako mávnutím proutku Vám začne partner věnovat více svoji pozornost a čas? Příkladů bychom našli milion, ale závěr a řešení je jediné.

Jsou okamžiky, kdy je vhodné šlápnout do pedálů, hodně se činit, být aktivní a zarputilý. Jenže pokud tento přístup nenese kýžený efekt, pak je zapotřebí změna – stále věřit, ale ve snaze a aktivitách ubrat plyn, přesměrovat pozornost, přestat lpět a nechat věci přirozeně plynout, i když je to někdy mnohem mnohem těžší a méně přirozenější, než se hodně snažit a konat. Protože jak se říká: „lano se nesmí tlačit, lano se musí táhnout“. Proto je důležité mít radost z cesty, nejen z výsledků.

 Úspěch přijde totiž až ve chvíli, když jste šťastní.

Využijte osobní konzultace o stravování
a přístupech k němu

Krásné dny přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti

Martina Korejčková

Nutriční terapeutka, která miluje svou práci spočívající v pomoci lidem vypadat a cítit se lépe, což se také daří :-) - pomocí individuálních jídelníčků na míru, online jídelníčků pro lidi vzdálené, redukčních kurzů a celkového poradenství v životním stylu (pohyb, psychologická stránka,...). Také s radostí píše články a přednáší a vyučuje na témata z oblasti stravování a zdraví.