Příběhy z nutriční poradny: Zhubnout se dá, i když člověk v jídle „hřeší“

Řeknu vám, že mnoho lidí má představu, že proces hubnutí je trest a jdou do toho s tím, že si budou muset hrozně odpírat, pořizovat předražené preparáty na hubnutí, trpět hlady, šíleně cvičit a vzdát se všeho oblíbeného v jídle. Neříkám, i takhle to mnoho lidí fakt má! Ale já toho nejsem zastáncem. Moje filozofie je u hubnoucích klientů jiná: „radši pozvolna, ale udržitelně.“

U mých hubnoucích klientů to vypadá tedy tak, že když hubnou, jedí opravdové jídlo a opravdové potraviny (žádnou pytlíkovou stravu, rádoby „zázračné“ spalovače tuků a jiné doplňky slibující rychlé zhubnutí). Jídelníček je redukční, ale neznamená to, že trpí hlady. Naopak, většina klientů si kvituje, že porce jsou díky obsahu přirozeně se vyskytující vlákniny a bílkovin dostatečně sytivé, a dokonce mívají i mešní chutě na sladké. Energetický příjem je snížen poměrně nepatrně, takže se určitě nejedná o žádné nízkokalorické diety nebo hladovky. Pohyb je zastoupen v takové míře a formě, jakou klienti dokážou dlouhodobě udržet. Když mi klient řekne, že kvůli všem povinnostem ví, že zvládne zařadit záměrný pohyb jen 2x týdně, já to beru. Zároveň ho upozorním na to, ať bere i on to, že hubnutí bude tím pádem možná pozvolnější.

V reálu to „nastavování“ redukčních opatření vypadá tak, že klienti, kteří jdou se mnou do myšlenky: „radši hubnout pozvolna, ale udržitelně“, tak hubnou v průměru 0,5 – 4kg měsíčně (podle potřeby a také podle toho, jak je daný člověk ochotný se svému procesu hubnutí věnovat).

A podle čeho jídelníček a další opatření (pohyb, spánek atp.) s klienty „nastavujeme“? Určitě podle přání (někdo potřebuje hubnout, někdo nabírat, někdo se uzdravit…). Ale v zásadě i po zodpovězení mé všetečné otázky: „jakou formou chcete hubnout, abyste si dokázali představit, že ještě za rok tato opatření udržíte?“ Protože – kousnout se a leccos vydržet, to člověk dokáže. Ale vydržet se nějak stravovat a hýbat ještě za rok, abyste si zhubnutá kila udrželi, tak to už lidi často nevydrží.

Proto moje rada zní: už na začátku hubnutí si to nastavte vše tak, aby pro vás bylo udržitelné ještě za rok, dva, pět tato opatření zachovat. Je to kvůli tomu, že přeci nehubnete pro 3 měsíce, ale proto, že chcete najít způsob, který změní vaše návyky a zhubnutá kila vám už vydrží. To přece každý chce, ne? Nehubnout pořád dokola, ale jednou zhubnout a zhubnutá kila si už udržet.

Takže, pokud už teď na začátku hubnutí víte, že určitě si nevydržíte celý rok nedat dort, pivo, řízek a podobně, tak si to ani při hubnutí neodpírejte. Ale pozor! Najděte míru, kterou si stanovte, kdy si to občas dáte, ale zároveň to neuškodí ani hubnutí, ani vašemu zdraví. Například si stanovíte, že si jednou týdně dopřejete místo obvyklé snídaně palačinky s ovocem jako rodinný rituál se svou rodinou. Nebo si s přáteli v sobotu večer dáte skleničku vína. Při návštěvě cizí země při cestování ochutnáte tamní specialitu apod.

…Tématu „hřešení“ při hubnutí věnuji i tento díl mojí milé rubriky „Příběhu z nutriční poradny“. Popíšu vám to na příběhu pana Lukáše, který si přál zhubnout. Hledali jsme míru v jeho oblíbeném večerním pití piva. Tak, aby zhubnul, ale zároveň, aby i za rok míru v pití piva měl a dlouhodobě kila i udržel…

Pan Lukáš při našem úvodním setkání vyslovil přání zhubnout 10 kg. Věděl, že potřebuje nějaký stravovací plán nebo jídelníček, o který by se mohl při hubnutí opírat. U pana Lukáše nebyl problém s tím, že by mu bylo zatěžko jíst o něco lépe nebo dodržovat doporučené umírněné redukční porce podle jídelníčku nastaveném na jeho potřeby. Chutě ani hladem při držení se jídelníčku netrpěl. S čím ale věděl, že bude při hubnutí potíž, tak s pitím jeho oblíbeného chmelového nápoje. Piva. 😊 Dosud pil denně jedno večerní pivo. Byl to takový rituál a taky oddech po náročném pracovním dni.

Piva se nechtěl zcela vzdát. Na moji otázku: „dovede si představit, že ještě za rok si nedáte ani jedno pivo?“ Zazněla odpověď NE. Narovinu jsem mu ale řekla, že potřebujeme najít nějakou hranici. Kdy si pivo dá, ale zároveň to nebude denně, aby se mu hubnutí dařilo (a co si budeme povídat, aby to i zdraví kvitovalo). A tak jsme si začali hrát slovní hru s mírou v pití piva. Já navrhla 1x týdně: „Dovede si představit, že ještě za rok pijete pivo jen 1x týdně?“ Opět zazněla odpověď NE. Potkali jsme se až na 2-3 pivech týdně. „Dovede si představit, že ještě za rok pijete jen 2-3 piva týdně a zároveň jste ochotný přistoupit na myšlenku, že kvůli tomu vám hubnutí nepůjde tak rychle, ale pozvolněji, například 1 – 2 kg měsíčně?“ Odpověď se změnila na ANO.

Super! Vyzkoušíme.

Nebudu to prodlužovat. Po vyzkoušení a zajetí tohoto modelu se událo ještě něco, co jsem ani nepředpokládala. Pan Lukáš se dlouhodobě ustálil na 1-2 pivech týdně (místo domluvených 2-3). Stalo se totiž to, že se snížením míry slábla pravděpodobně i mírná závislost na alkoholu a díky vyladěnému jídelníčku neměl potřebu dohánět energii z odbytého jídla během dne večerním pivem. Někdy mě klienti a jejich zvraty moc mile překvapí. Suma sumárum, cíl splněn, zhubnuto a udržitelnost zhubnutých kil realistická.

Jsem ráda, že se mi teď pohrnou noví klienti, kteří mají rádi, dort, palačinky nebo pivo, protože jim to i při hubnutí dovolím. 😀

Uvědomění na závěr:

Možná, že jsem na někoho moc měkká. Jasně, jsou lidi, kteří milují řád a režim a nedělá jim problém se zatnout a držet. Klidně léta. To jsme třeba já. Ale pak tu příroda „navrhla“ i jiný typ lidí. Ty, co potřebují požitky a radosti v jídle. Ty, co ten řád tolik nemají a žijí pro jiné věci, než jsou výsledky. A u nich je potřeba sestoupit ze striktních pravidel, a i to hubnutí jim požitkově trochu zpříjemnit… 😊

Ozvěte se mi, jestli potřebujete přesně takový přístup

Hezké dny a radost ze stravování přeje
Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti