Příběhy z nutriční poradny: Vánoce nemusí nutně znamenat přibrání na hmotnosti

vánoce

Příběhy z nutriční poradny:
Vánoce nemusí
nutně znamenat
přibrání na hmotnosti

Rok se s rokem sešel a Vánoce už nám opět klepou na dveře. V souvislosti se stravou je to měsíc zatěžkávací, kdy mnoho lidí už předem počítá, že se o Vánocích nebudou žinýrovat, pořádně se jimi projí a s nástupem ledna již očekávají nějaká ta kila hmotnosti navíc v plusu. Někdo je s touto variantou smířen, někdo si jí užívá a někdo naopak tuší, že i letos to bude nežádoucí soubor posloupných reakcí: slabá vůle – popíjení, pojídání a přejídání – výčitky svědomí – kila navíc – novoroční předsevzetí – povánoční hubnutí.

S mými klienty v nutriční poradně je tomu trochu jinak. Mnoho z nich je v dlouhodobějším procesu hubnutí, mnozí už změnily k dobru svoje stravovací zvyklosti, mnoho jich již spoustu kilogramů zhublo, a tak většina z nich berou Vánoce jako „challenge“ – výzvu, kdy nechtějí nabrat shozené kilogramy zpátky a jejich cílem je minimálně si váhu i přes Vánoce a Silvestr udržet. Měsíc listopad a začátek prosince s mými klienty bývá často o zvládání teoretické a strategické přípravy, jak to pak o těch vánočních svátcích reálně a prakticky ustát a zvládnout – co se stravování týče.

Prosincový „příběh z nutriční poradny“ bude tentokrát vyprávění o paní Elišce, která je názorným a moc milým příkladem toho, že i Vánoce se dají ustát bez jojo efektu a zpětných kil navíc a zároveň bez pocitu, že se člověk musí vzdát naprosto všech dobrot, které s sebou vánoční období přináší.

S paní Eliškou jsem se potkala v lednu roku 2017, kdy po letech hromadění kilogramů tuku, které byly završeny vánočním přejídáním a dopřáváním si, se paní Eliška rozhodla, že dá této letité anabázi utrum. Na začátku roku jsme tedy „poladily“ jídelníček a vymyslely pohybové aktivity vhodné pro potřeby paní Elišky, díky čemuž se paní Elišce podařilo do prosince zhubnout 18 kilogramů tuku, tedy v průměru krásné 2kg měsíčně. Při takovém pozvolném hubnutí si člověk stíhá dostatečně „zažít“ nové či pozměněné stravovací návyky, pro tělo to není takový nátlak, šok a stres a naopak je zde místo i pro občasné „hřešení“, které pomůže uvolnit psychiku.

Paní Eliška neměla o žádných předešlých Vánocích takovou vůli, aby dokázala svodům dobrot odolat, vždy se o Vánocích hodně přejídala a to především cukrovím, kterého si nedokázala dát jen pár kousků, ale vždy se pustila do nezkrotitelného ujídání vánočního cukroví. Proto není divu, že měla lehké obavy, že ani tyto nadešlé Vánoce se neudrží a sní, na co přijde. Stejně tak si paní Eliška přála, dát si smaženého kapra s majonézovým salátem s rodinou, kdy se nechtěla vzdalovat od zažité tradice zavedené již od dětství, kdy toto jídlo měla spojené se Štědrým večerem. Také se nechtěla vzdávat klasického cukroví a nahrazovat ho „fit“ variantami. V lednu, kdy jsme se potkaly znovu, sice přes měsíc prosinec další kilogramy nezhubla, ale podařilo se jí hmotnost udržet, což bylo jejím prosincovým přáním.

A jak se k tomu paní Eliška postavila? Tak, že pro ní byly stěžejní dvě zásady – střídmost a vůle. I o Vánocích se paní Eliška držela funkčních postupů, které si během roku osvojila – to znamená, že jedla 5x denně, ovoce nebo zeleninu zařazovala jako doplněk ke každému dennímu chodu od snídaně až po večeři, a tam, kde si dávala ne zcela pro hubnutí optimální pokrm, tak se vždy snažila o střídmost a jídlo si trochu odlehčit všemi možnými způsoby. Takže její jídelníček pak vypadal následovně:

Ke snídani si o vánočním týdnu dávala vánočku, ale už ne s cukrem, máslem a medem, naopak, vánočky si dala jen jeden plátek a připravila si k němu polotučný bílý jogurt s pomerančem nebo granátovým jablkem, skořicí a vlašskými ořechy. V dopoledních hodinách většinou následovaly návštěvy u příbuzných, před odjezdem k nim si dala jen kousek ovoce na svačinu a u příbuzných si pak dovolila už jen 4 kousky cukroví nebo kousek štrúdlu nebo jeden chlebíček a k tomu jen jeden alkoholický nápoj (punč, svařák nebo víno). Obědy dietní rozhodně nebyly, a tak si ze sváteční kachny odebrala tučnou kůži, nenechala si ji podlít výpekem a k tomu zvolila už jen zelí nebo kousíček nádivky. Odpolední svačina se nesla v obdobném duchu jako dopolední – ovoce, ořechy a na návštěvě opět jen maximálně 4 kousky cukroví/chlebíček nebo 4 chuťovky, k tomu kávu bez šlehačky, cukru či vaječného likéru, plus velký hrnek neslazeného sypaného ovocného čaje nebo černého čaje s mlékem. K večeři si na Štědrý večer dala porci rybí polévky a poloviční porci smaženého kapra s bramborovým salátem a u stromečku pak „dvojku“ suchého bílého vína.

Ostatní večeře mezi svátky vymyslela báječně – jednak rychle a jednak odlehčeně – každý večer uvařila jinou mixovanou zeleninovou polévku (dýňovou, špenátovou, cibulovou, tomatovou nebo z červené čočky) zjemněnou lžící oleje, nikoliv kelímkem tučné smetany. Tuto formu večeře uvítal i Elišky manžel a děti, kteří byli po celodenních výkrmnách vděčni za odlehčenou variantu jídla.

I přesto, že vánoční stravování paní Elišky nebylo zcela dietní a ani ne „nutričně“ vyvážené, ale rozhodně bylo střídmé a paní Eliška si dopřála i smaženého kapra, kachnu, cukroví, chlebíček, vánočku i alkohol, ale vše bylo v optimálním množství, že se to za ten týden Vánoc nestihlo na tělesné hmotnosti zaznamenat. Krom toho paní Eliška každý den chodila buďto na hodinové svižné vycházky či na vánoční bruslení a jednou byla s rodinou i lyžovat.

Uvědomění na závěr: I týden Vánoc se dá zvládnout, aniž by se to na naší postavě významně projevilo a i bez toho, že by si člověk musel naprosto vše odepřít, to totiž bývá pro mnoho lidí velmi frustrující. Každý ale musí pak vědět, jak si jídla odlehčit, jíst jen do pocitu lehkého zasycení, cukroví stopnout na pár kouskách denně a alkohol nepít v množství jako vodu. Střídmost, pevnější vůle a zůstat i o Vánocích v pohybu, to jsou v zásadě ta nejdůležitější opatření, pokud nechcete v lednu stoupat na osobní váhu s rozbušeným srdcem a nashromážděnými výčitkami svědomí. 🙂

Jídelníčky na míru a redukční kurzy pro ty,
kterým se to přeci jen vymkne z rukou 🙂

Krásné vánoční dny a do nového roku vše nejlepší přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti

quark-3015579_960_720

 

Martina Korejčková

Nutriční terapeutka, která miluje svou práci spočívající v pomoci lidem vypadat a cítit se lépe, což se také daří :-) - pomocí individuálních jídelníčků na míru, online jídelníčků pro lidi vzdálené, redukčních kurzů a celkového poradenství v životním stylu (pohyb, psychologická stránka,...). Také s radostí píše články a přednáší a vyučuje na témata z oblasti stravování a zdraví.