Příběhy z nutriční poradny: Když jsou pivo a klobása slova nejoblíbenější…

pivo
Příběhy z nutriční poradny:
Když jsou pivo a klobása slova nejoblíbenější…

Prvním příběhem jsme si prošli minule, kde jsme si díky mojí klientce Beátě ověřili to, že není prioritní sledovat pouze celkové číslo na osobní váze, ale i to, čím je toto číslo tvořené, respektive nikdy není stěžejní jen kvantita, ale důležitá je i kvalita složení těla. Proto je tolik doporučení hodné sledovat, kolik % tuku a aktivní hmoty (svalů a vody) naše tělo obsahuje a jak se to poté odráží i zvnějšku – na tělesných obvodech. Tento příběh si můžete znovu připomenout zde.

Dnešní příběh nás zavádí do světa neuvěřitelných obratů v přístupu ke stravování u klientů, do kterých by to prvotně člověk snad ani nikdy neřekl. I tyto situace mě hodně rychle naučily, že nikdy nemám dát jen na první dojem nebo že si u klientů nemám dělat pozitivní či negativní předsudky.

Setkala jsem se s lidmi, kteří si svým počátečním nadšením k rozhodnutí změnit svoje stravovací návyky, změnit svou postavu a zdraví naslibovali úžasné změny, kdy energie a odhodlání z nich  doslova cákala, bohužel po prvních dnech či měsících snažení, kdy zjistily, že to, že je to stojí nějaké peníze, je jen setina toho, co takové rozhodnutí stojí člověka i v otázkách kroků, které je mají k cíli přiblížit, tak od svého snažení postupně opustili. Tento příběh je však o opačném typu člověka.

Budu Vám vyprávět příběh pana Richarda, který o změně stravovacích návyků jen nemluvil, ale dlouhodobě je dělal a co je úžasnější – po měsících od doby našeho setkání, i dělá…

Richarda, veselého a bezprostředního pětatřicátníka, znám už dlouho, je to totiž můj dlouholetý kamarád. Pokud bych měla jednoduše charakterizovat stravovací návyky Richarda, tak slova klobása a pivo byly beze sporu jeho dvě slova nejoblíbenější… Richard pracuje jako specialista v oblasti IT, což je branže pro mě tak vzdálená, že jediné, co si dokážu o této práci představit, je to, že je u ní minimum pohybu, a že celodenní zhroucení do židle a zapíchnutí zraku do monitoru počítače, jsou jasnou součástí většiny pracovní doby. Proto není divu, že sedavý styl pracovních aktivit, večerní sedánky s kamarády u piva a pohyb nula nula nic, dovedly Richarda při své výšce 177cm ke hmotnosti téměř 94 kg s procentem tělesného tuku v červených číslech značící obezitu.

Většinu tuku si Richard „udržoval“ v oblasti břicha a určitě nemusím zmiňovat, že právě především kvůli příjmu alkoholu a tučné a nepravidelné stravě. Proto mě příjemně překvapilo zjištění, že Richard sleduje moje aktivity a rozhodl se, mě navštívit v mojí nutriční poradně. Jednoduše a na rovinu řečeno, Richarda ke mně přivedl jeho zvětšující se tukový polštář na břiše a také diagnóza: jaterní steatóza – tedy ztučnělá játra, kdy jednou z příčin může být to, že si játra nestíhají poradit s každodenním alkoholem a tučnou živočišnou stravou, a tak „tukovatí“. Podle mého, v jeho mladých pětatřiceti letech poměrně jasné znamení těla žádající si změnu. Tento stav je naštěstí zvratný, játra mají vysokou regenerační schopnost, ale je potřeba pro to něco udělat.

Jeho dosavadní životní styl vypadal tak, že ráno nesnídal, chodil až na obědy do firemní kantýny, kde si ze čtyř alternativ pokrmů vybíral především jídla české kuchyně (omáčky, knedlíky, smažené pokrmy, guláše…). Slovo svačina či zelenina byla pro něj slova cizí, naopak sušenky k odpolední kávě byly na denním pořádku. Večeře bývávaly obvykle studenou formou již doma po práci – většinou pečivo obložené pikantními a zrajícími sýry a uzeninami. No a plzeňská dvanáctka pak častou večerní společnicí…

… U mě v poradně jsme vše důkladně probrali, Richard mi bez obalu řekl, jak vypadá jeho zdravotní stav, stravovací návyky, nulová záměrná pohybová aktivita a díky proměření tělesného složení jsme si potvrdili to, že potřebuje zhubnout tuk v břiše, vyladit postavu pohybem a také změnit stravování, pitný režim a ozdravit játra. Když jsme se dostali na samotnou motivaci, co stojí za jeho rozhodnutím ke změně, Richard doslova řekl: „Baví mě žít a jsem ve věku, kdy jsem mladý a přesto již mé tělo začíná stávkovat. Chci se ohnout bez toho, aby mi překáželo břicho a celkově tu chci být dlouho a v dobré kondici, abych z toho života vytřískal maximum. Považuji se za inteligentního člověka a to, co zatím dělám pro své tělo, spíš značí o opaku.“

Případ Richarda mi dal do života mé nutriční praxe zjištění, že i ten nejvíce „laxní“ člověk může vůči svému zdraví udělat takové rozhodnutí a kroky, které naprosto změní jeho životní styl a život celkově. Richard začal postupně měnit svoje dosavadní zvyky v žití. Ráno neodešel do práce bez snídaně, kdy si oblíbil „prachobyčejný“ žitný chléb, ke kterému střídal vysokoprocentní šunky, středně tučné sýry, cottage sýr, vejce, tvarohové pomazánky a dokonce nikdy neopomenul ani přidat kousek zeleniny. Nebyl líný si začít dělat do práce ovocné smoothie s mléčným výrobkem, ořechy a vločkami různého typu a tento koktej rozdělil na dopolední a odpolední svačinu, namísto sušenek. Na obědy stále chodil do firemní kantýny, ale snažil se vybírat pokrm na bázi kombinace masa, vařené přílohy a zeleniny nebo zeleninového salátu.

Jelikož Richard věděl, že pokud už zařadí nějaký pohyb, tak už jen takový, který ho bude bavit, jinak u něj z podstaty své povahy nevydrží. Nevzal si malé sousto – začal totiž chodit na kickbox, což ho z počátku jako nesportovce stálo hodně bolesti i sil, ale postupně si tuto aktivitu zamilovat a chodí třikrát týdně. Pivo výrazně omezil a klobásy nechal v četnosti „příležitostně“.

Po měsících postupného sledování vývoje změn, jak v oblasti jídelníčku, tak i fyzických projevů, Richard zhubl svůj břišní tuk, zpevnil a osvalil postavu a dle pozdějšího lékařského vyšetření se mu vylepšil i nález na játrech. Co ale považuji za největší úspěch u Richarda? Že už se vídáme necelé dva roky a on tvrdí, že si ani již nedokáže představit, že by žil jinak. I díky jeho spokojenosti se sebou se střetl se svou současnou partnerkou, se kterou právě čekají i prvního potomka. 🙂 Až takové dopady jeho malé – velké změny přinesly.“

Uvědomění na závěr? Jako stěžejní beru to, že každý člověk může měnit a změnit a je dobré zanechat programů a předsudků, které máme vůči druhým ve své hlavě. Do Richarda by totiž kdysi nikdo dříve neřekl, že bude jíst zeleninu a že bude vykonávat i jiný pohyb, než je klikání myší u počítače. Další zásadní krok tkví i v tom, že aby člověk u svého odhodlání a změn vytrval, musí najít to správné „proč“ a svůj nový styl života si oblíbit. Jedině pak je úspěch zaručený a trvalý.

Online jídelníčky, redukční kurzy

Krásné dny plné odhodlání a vytrvalosti přeje

Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí

 

Martina Korejčková

Nutriční terapeutka, která miluje svou práci spočívající v pomoci lidem vypadat a cítit se lépe, což se také daří :-) - pomocí individuálních jídelníčků na míru, online jídelníčků pro lidi vzdálené, redukčních kurzů a celkového poradenství v životním stylu (pohyb, psychologická stránka,...). Také s radostí píše články a přednáší a vyučuje na témata z oblasti stravování a zdraví.