Nadbytek „bílého“ cukru jako metla lidstva… Čím tedy sladit?

Nadbytek „bílého“ cukru jako metla lidstva… Čím tedy sladit?

Řepný cukr se stal velkou hrozbou současnosti, avšak ne z pohledu potraviny jako takové – říká se, že neexistuje nezdravá potravina, ale nezdravé je její množství, četnost a způsob úpravy a využití. Cukry náš organismus potřebuje, i sladká chuť je pro člověka přirozená, ale na začátku minulého století se pohybovala spotřeba cukru na člověka okolo 1kg, dnes je tomu téměř 40x více. O optimální dávce cukrů si přečtěte ve článku: „Jak omezit chutě na sladké a jaká dávka cukru je ještě úměrná?“ Při nadbytku jednoduchých cukrů se zvyšuje riziko nadváhy, obezity, vzniku cukrovky II. typu, metabolického syndromu, kazivosti zubů…, proto bychom si měli nad každou lžičkou cukru či sladkostmi minimálně popřemýšlet. Jaké jsou klady a zápory jednotlivých sladidel? A kterými můžeme přispět ke snížení republikového průměru?

Řepný cukr
Vyrábí se z cukrové řepy, jeho výrobou je zbaven veskrze všech biologicky hodnotných látek a naopak obsahuje především vysokou energetickou hodnotu, která na 100g činí kolem 1680kJ. Taktéž mu zbyde jeho vlastnost dobře chutnat a tím pádem máme tendence tíhnout k jeho vysoké spotřebě.

Třtinový cukr
Energetická hodnota třtinového cukru je téměř stejná jako u řepného cukru, není tedy zdravější ani dietnější variantou. Obsahuje sice více minerálních látek a vitamínů, avšak v množství, ve kterém bychom ho měli konzumovat, nehraje množství těchto prvků významnější roli.

Melasa
Vzniká jako „odpad“ při výrobě třtinového cukru a i přesto (nebo právě proto) je vhodnější variantou sladidla, neboť obsahuje ty látky, které se při výrobě cukru z cukrové třtiny odstranily (vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík, sodík, zinek, měď, chróm, vitaminy skupiny B…) v koncentrovanější formě. Výhodou je i její energetická hodnota, která je nižší než u cukru – přibližně 1200kJ na 100g.
Med
Med je  o něco méně energeticky bohatý, než řepný cukr, na 100g obsahuje 1400kJ, navíc také vitaminy skupiny A, C a B, minerální látky – vápník, fosfor, draslík, hořčík, železo a důležité aminokyseliny. Aby většina látek v medu zůstala, nedávejte med do nápojů, které mají vyšší teplotou než 40-50°C. Opět ale nesmíme pojmout podezření, že i přesto, že med je vhodnější variantou sladidla, můžeme s jeho využitím nakládat bez rozmyslu, v konečném důsledku se stále jedná z velké části o jednoduché (rychlé) cukry.

Umělá sladidla
Tento typ sladidel (acesulfam, sacharin, cyklamáty…) patří do skupiny syntetických náhražek cukru, nemají téměř žádnou kalorickou hodnotu, ale vyšší sladivost. Jejich negativem je, že mohou být pro lidské zdraví v každodenním užívání škodlivá. Pro dlouhodobé využívání jsou proto nevhodná a výjimku netvoří ani lidé s cukrovkou, ani oni by se neměli ke konzumaci umělých sladidel upnout jako na vhodnou variantu, jak sladit.

Stévie
Je nekalorické sladidlo vyrobené z rostlinky stévie sladké, jejíž lístky mají sladkou chuť, udává se, že je až 300x sladší než běžný cukr. Dnešní doba nabízí nespočet výrobců a forem zpracování, například jako prášek, tabletky, v tekuté formě… Možná nevýhoda? Stévie je sice sladká, ale její chuť je velmi specifická, pro někoho až nahořklá, proto ani tato forma slazení nemusí být pro každého vhodná.

Sirupy (javorový, datlový, kukuřičný, agávový)
Výhodou sirupů je jejich vyšší sladivost oproti cukru, zato nižší energetická hodnota (opět kolem 1200kJ/100g) + vyšší množství biologicky hodnotných látek (minerální látky, vitamíny…). Stále ovšem neřeší otázku odvykání si na rychlé cukry přijaté formou sladidel.

Glukózo-fruktózový sirup
Tuto variantu sladidla můžeme najít především v průmyslově zpracovaných surovinách – pečivu, oplatkách, sušenkách, dressingách, limonádách, cereáliích, uzeninách… a to hlavně v případech, kdy výrobce potřeboval využít vlastností glukózo-fruktózového sirupu, který je levnější než cukr, sladivější, nemusí se rozpouštět, neboť už je tekutý a u pečiva zajistí větší vláčnost těsta. Bohužel na druhou stranu se v těle chová jinak, než klasický cukr, protože tento sirup obsahuje větší množství fruktózy, která se nám může v organismu přeměňovat až o 40% více na tuk než glukóza, obsažená v řepném a třtinovém cukru, která tuto schopnost má jen z 5%. Výsledkem je nárůst hmotnosti, nadváha, obezita a potíže s nimi spojené.

Jídelníčky na míru, výživové konzultace
a redukční kurzy zde

Kokosový cukr
Získává se z květů palem a i přesto, že má stejnou energetickou hodnotu jako řepný cukr, je výhodnější díky jeho vysokému obsahu vlákniny (inulinu), nižšímu glykemickému indexu (= pozvolnější vstřebávání cukru do krve) a vyššímu obsahu minerálních látek.

Ovoce (čerstvé, sušené neproslazované)
Dle mého máme vítěze! Vzdát se sladidel a namísto toho sladit čerstvým či sušeným neproslazovaným ovocem (datle, meruňky, papája, ananas…) je nejpřirozenější a nejvhodnější varianta. Čerstvé ovoce si lze u zdravého člověka s přiměřenou tělesnou hmotností dopřát v množství 200-300g denně (zasyrova) snězeného jak samostatně, tak si s ním osladit dezerty, jogurty, tvarohy či zakomponovat do smoothie. Zvyknete-li si na chuť základních potravin, Vaše chuťové buňky po čase zažijí stejný pocit spokojenosti, jako tomu bylo v období, kdy jste slazení vyžadovali.

Sladké dny i bez cukru přeje
Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
článek publikován na webu: NeMocCukru.cz