Příběhy z nutriční poradny: Ach ty české stravovací zvyky…

Ach ty české stravovací zvyky

Příběhy z nutriční poradny: Ach ty české
stravovací zvyky…

Možná pro Vás nebude novou informací, že podle vyjádření Státního zdravotního ústavu ČR trpí nadváhou nebo obezitou více jak 50% Čechů (z toho přímo obézních je 25% českých žen a 22% mužů). Krom estetické a vizuální nespokojenosti může nadváha a především obezita napomáhat vzniku cukrovky, vysokého krevního tlaku, dýchacích potíží, závažných srdečně-cévních onemocnění, rakoviny a jiných metabolických poruch. Příčin, za kterými stojí vznik nadváhy a obezity, je beze sporu hodně, řekla bych, že je to v podstatě často kombinace faktorů životního stylu – nedostatek pohybu, nevhodné stravovací návyky, pití alkoholu, stres, psychická nepohoda, různá onemocnění a léky, nadměrný nebo nedostatečný přívod stravy a další.

V dnešním příběhu, který je inspirovaný skutečným případem z mojí nutriční poradny, se podíváme na příběh pana Jirky, abychom si ukázali, jak zásadní roli hrají typické stravovací zvyky Čechů, kterými se vyznačují nejen muži, ale i ženy především středního a staršího věku, neboť tyto zvyky pochází ještě z dob, kdy se na stravování tolik neapelovalo. Současná mladší generace je již ovlivněna spíše jinými stravovacími vlivy (globalizací, moderními stravovacími trendy, alternativními výživovými směry a dietami, velkým výběrem potravin a stravovacích zařízení, stravováním v rychlých občerstvení atp.), ale o tom zase někdy příště…

…Sedmačtyřicetiletý Pan Jirka se u mě v poradně „zastavil“ na pár měsíců z důvodu jeho neustále se zvyšující hmotnosti, která při našem prvním setkání dosáhla při jeho 184cm výšky 118kg. Rozhodně nešlo o kilogramy svalů, ale zrovna o kilogramy tuku, které se mu usazovaly do břicha, což pak vytvořilo velké tuhé bříško, které mu už velmi překáželo při pohybu, špatně se mu dýchalo a jeho žena už ho také několikrát upozornila, že přeci jen byl pro ni více přitažlivý s jeho dřívější štíhlou postavou. 🙂

Pan Jirka byl totiž od mala štíhlý a až do svých skoro třiceti let neměl problém s přibíráním. Po jeho „třicítce“ se však situace změnila založením rodiny a změnou zaměstnání, kde již neměl tolik pohybu jako ve své dosavadní práci. Popocházením mezi výrobní halou a svou kanceláří v práci sice nějaké ty kroky během dne nachodil, ale rozhodně se nedalo mluvit o zásadní fyzické aktivitě. Jedinou pohybovou aktivitu, kterou pan Jirka měl, byla rekreační hodina a půl tenisu 2x týdně, ale bylo vidět, že tato aktivita nestačila vyrovnávat to, co pak Jirka snědl.

Velkou výhodou pana Jirky při započetí procesu hubnutí bylo to, že byl jednak zvyklý jíst pravidelně a jednak to, že mu nevadilo věnovat přípravě jídla nějaký čas. Protože rád jedl, tak i rád věnoval energii do přípravy jídel, vaření či nákupu potravin. Jelikož ale pocházel z rodiny, kde se jedlo typicky česky, v jeho popsaném jídelníčku byly jasné znaky běžných stravovacích zvyklostí z dob minulých, které si Češi přenáší až do doby současné, i přes zásadní proměny v gastronomii a potravinářství. Pana Jirku jsem schválně vyzvala, aby mi před našim prvním setkáním zapisoval pár dní svého jídelníčku. Když tento záznam na schůzku přinesl, vyhodnotila jsem mu jeho jídelníček v nutričním programu, aby věděl, co stojí za jeho postupným a neustálým přibíráním na tělesné hmotnosti. Tuto příčinu odhalím i Vám, abyste měli obrázek o tom, jak jsou mnohé stravovací zvyky Čechů zásadní pro vznik nadváhy a obezity. Jsem si jistá, že některým z Vás dojde i Vaše příčina případných kilogramů tuku navíc…

Pro dlouhodobé udržení si tělesné hmotnosti by měl pan Jirka přijmout potraviny, jídla a nápoje přibližně v celkové energetické hodnotě do 10 000kJ/2 380kcal za den, z toho s tuky přijatými ze stravy by bylo žádoucí, aby se vešel do 85g/den. Tyto údaje berte jen jako informativní čísla, souvislosti Vám hned vyjasním.

Jeden den jídelníčku pana Jirky, který jsem vybrala a vyhodnotila v nutričním programu, vypadal takto:

Snídaně: plátek chleba (60g) s máslem (20g) a džemem (20g); káva s polotučným mlékem (100ml) a jednou kostkou cukru (5g)

Dopolední svačina: houska (50g) namazaná polovinou sýru žervé (40g) a poličanem (20g)

Oběd v kantýně: drůbeží vývar s nudlemi (250ml), smažený vepřový řízek (150g), hranolky (150g) a tatarská omáčka (30g)

Odpolední svačina: dva malé tvarohové koláčky (2 x 50g); káva s polotučným mlékem (100ml) a jednou kostkou cukru

Večeře: plátek vepřové uzené krkovice (120g), hořčice (20g), sterilovaná okurka (30g), dva plátky chleba (2 x 60g)

Večer u televize: velké pivo 12°

Výživové hodnoty celkem: 14 466kJ/3 457kcal, 110g bílkovin, 314g sacharidů, 182g tuků, 9g vlákniny (DDD: 10 000kJ/2 380kcal, 110g bílkovin, 300g sacharidů, 85g tuků, 30g vlákniny)

Tímto stravovacím dnem nejen že pan Jirka přesáhl svůj denní doporučený příjem energie téměř o polovinu, ale více jak dvojnásobně převýšil příjem tuků ze stravy. Pokud není tento příjem vykompenzován dostatečným výdejem energie v podobě fyzické aktivity, je hodně pravděpodobné, že se nespotřebovaná energie přemění v těle biochemickými procesy na tuk a uloží do podkožních a útrobních zásob (a to především v případě, pokud takto vypadá nejen jeden den jídelníčku, ale den po dni, měsíc po měsíci, rok po roku). Jelikož není důležitá jen kvantita přijaté energie, zmíním, že v dlouhodobém jídelníčku pana Jirky se vyskytovalo i málo vlákniny (DDD 30g denně), málo ryb, luštěnin, celozrnných obilovin, ovoce, zeleniny, kvalitních rostlinných olejů, ořechů, jogurtů a mléčných výrobků. Naopak i „rychlými cukry“ (z důvodu příjmu sladkostí, slazení kávy a alkoholu) pan Jirka přesahoval doporučené hodnoty, se kterými by si jeho organismus ještě poradil. I když panu Jirkovi chvíli trvalo, než si osvojil zdravější stravovací návyky, nakonec se mu podařilo zhubnout téměř 20 kilogramů tuku. Z čeho mám ještě větší radost je však to, že se panu Jirkovi i po roce daří zhubnuté kilogramy udržovat!

Uvědomění na závěr? Nejednou již bylo psáno a řečeno, že za nadváhou a obezitou Čechů může v určitých případech nadměrný příjem energie, zvýšený příjem tuků (hlavně těch živočišných, ztužených a přepálených), jednoduchých cukrů, alkoholu a nedostatek vlákniny (z rostlinné stravy – ovoce, zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin, semínek a ořechů). Není potom divu, že statistiky v rámci výskytu obezity, cukrovky, rakoviny a srdečně-cévních onemocnění jsou u české populace tak zásadní. Dbejme tedy na své zdraví a postavu včas a nečekejme, až budeme muset řešit problémy s tělesnou hmotností a zdravotními problémy. Také nespoléhejme na to, že nám pak pomůže držení všemožných diet, nakupování přípravků, čajů a doplňků stravy na hubnutí a že se nám posléze o zdraví postarají lékaři nebo nějaký prášek či chirurgický výkon.

I se zdravější formou stravování je radost jíst!

Krásné dny přeje Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka, Plzeň
www.martinakorejckova.cz
FB: Stravování s radostí
Instagram: stravovanisradosti

Martina Korejčková

Nutriční terapeutka, která miluje svou práci spočívající v pomoci lidem vypadat a cítit se lépe, což se také daří :-) - pomocí individuálních jídelníčků na míru, online jídelníčků pro lidi vzdálené, redukčních kurzů a celkového poradenství v životním stylu (pohyb, psychologická stránka,...). Také s radostí píše články a přednáší a vyučuje na témata z oblasti stravování a zdraví.